Jeho kariéru provázalo množství skandálů, podle svých slov byl 500krát vyslýchán policií, i tak ale všechny kauzy přestál. Jeho divoký život ve věku 86 let ukončily komplikace související s leukémií.
Nejde o první takovou Sarkozyho kauzu. V roce 2021 byl odsouzen ke třem letům vězení, z toho ke dvěma podmíněně, za úplatkářství a obchodování s vlivem. Obvinění vždy popíral.
Během úterní inspekce zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii zjistili, že v místě chybí deset barelů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě uranového koncentrátu.
Sajf al-Islám Kaddáfí si před šesti lety vyslechl od tripolského soudu verdikt smrti. Podle rozsudku se provinil válečnými zločiny během povstání proti vládě jeho otce v roce 2011.
Sajf Islám Kaddáfí v neděli oficiálně oznámil kandidaturu do voleb hlavy státu, které by se měly konat 24. prosince. Čelí přitom obvinění ze zločinů proti lidskosti při potlačování povstání.
Mluvčí vlády Muhammad Hamúda neupřesnil, za jakých okolností Kaddáfí vyšel na svobodu, podle něj úřady nyní splnily dva roky starý soudní příkaz k jeho propuštění.
Stažení vojáků ze strategického města Syrta nařídila vláda premiéra Fáize Sarrádže, kterou uznává OSN. Ukončení bojů následně podpořil i východolibyjský parlament, který vládu neuznává.
Čluny vypluly z města Chums, které leží 120 kilometrů východně od Tripolisu a kde je záchytné středisko pro uprchlíky. OSN i humanitární organizace kritizují praxi navracení uprchlíků do země.
„Není to žádný Abraham Lincoln, není to žádný velký demokrat, má ale své kvality a chce zemi sjednotit,“ řekl zmocněnec OSN pro Lybio Salamé o Haftarovi.
Přinejmenším jedna střela podle agentury Reuters zasáhla vojenský tábor, ve kterém se zdržují síly věrné tripoliské vládě. Zda si útok vyžádal oběti, není známo.
Nejméně 4500 obyvatel Tripolisu podle OSN opustilo své domovy a přemístilo se do bezpečnějších oblastí, velká část civilistů ale zůstala v hlavním městě uvězněná.
V sicilské metropoli Palermo v pondělí začala mezinárodní konference o budoucnosti Libye, které se vedle představitelů obou soupeřících libyjských vlád zúčastní mimo jiné i řada světových osobností.
Oběti teroristických činů, které IRA spáchala pomocí trhaviny z Kaddáfího skladů, roky doufají v odškodnění. Teď je rozhořčil Boris Johnson, když se postavil zákonu o zřízení kompenzačního fondu.
Libye se zbavila svého chemického arzenálu, oznámil libyjský ministr zahraničí Muhammad Abdal Azíz. Jeho země tak splnila slib, který dala Západu v roce 2011 po svržení diktátora Muammara Kaddáfího.
Libye je už rok bez diktátora Muammara Kaddáfího. 20. října loňského roku ho povstalci za dosud nevyjasněných okolností zabili. Podle zpráv mezinárodních organizací ho rebelové před smrtí zřejmě mučili.
Libyjci požadují potrestání únosců 22letého Omrana Šábana, který před rokem dopadl diktátora Muammara Kaddáfího a vytáhl ho z odvodňovacího potrubí, kde se skrýval. Šábana v létě unesli příznivci svrženého a zavražděného diktátora, mučili ho a nakonec pustili. Mladík se pak léčil ve Francii, kde ale včera na následky zranění zemřel.
Ještě za vlády Muammara Kaddáfího bylo protestování v Libyi tabu. Navíc za to hrozilo vězení nebo trest smrti. Poválečná svoboda teď Libyjcům přinesla i právo na demonstrace, a tak se demonstruje za všechno a proti všemu. O svá práva se hlásí i vysloužilci z Kaddáfího nesmyslných válek, kteří nikdy nedostali pořádně zaplaceno.
Desítky libyjských politických stran a uskupení začaly kampaň před červencovými volbami. Libyjci půjdou volit poprvé po více než čtyřiceti letech, kdy v zemi vládl klan plukovníka Muammara Kaddáfího.
V jedné z libyjských věznic nalezli mrtvou novinářku Haly Misratíovou, která dříve v televizi obhajovala Muammara Kaddáfího. I po pádu jeho režimu se ho zastávala a odsuzovala členy povstaleckých oddílů. Příčiny její smrti nejsou známé.
Absolutní vládce může absolutně všechno. Budovat i ničit. Přesně před rokem se v Libyi schylovalo k povstání, které po půl roce svrhlo režim Muammara Kaddáfího. I pro nás se zkušeností z reálného socialismu je obtížné si představit libyjskou diktaturu. Kaddáfí rozhodoval úplně o všem, dokonce i o výsledcích fotbalových zápasů.
Arabské jaro vypuklo v Tunisku a rychle se rozšířilo do Egypta a Libye - právě posledně jmenovaná byla asi nejzvláštnější diktaturou světa. Plukovník Muammar Kaddáfí se zmocnil vlády pučem v roce 1969. Zakázal politické strany, zrušil kina i divadla.
