Česku se podařilo shromáždit peníze na spuštění nákupu munice pro Ukrajinu. Premiér Petr Fiala z ODS uvedl, že Česko vybralo dost peněz na nákup první dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů.
Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži. Do financování se zapojilo zatím patnáct států.
Další krok má dle Pavla udělat česká vláda. „Z české strany potom bude následovat informace všem těm přispívajícím státům o harmonogramu a jak budeme postupovat dál,“ uvedl.
Zákon by měl také dát policii možnost zadržet zbraně držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Podnět by ale mohli dát třeba i starostové.
Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu prezident Petr Pavel poprvé veřejně oznámil na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února.
„V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu,“ uvedl Fiala.
„Výroba munice uvnitř EU jde velmi pomalu. My ji potřebujeme teď, protože prodlení jde na úkor životů našich vojáků a civilistů,“ apeluje Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí.
Kyjev silně závisí na penězích a vybavení ze zahraničí, aby mohl financovat svoji válečnou kampaň, vzhledem k zadržování americké pomoci je nyní zranitelnější než kdy dřív od začátku invaze.
„S ukrajinským ministrem obrany jsme se dohodli na dalším postupu a jsme připraveni sehrát roli prostředníka,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
„Je třeba Ukrajinu podpořit zbraněmi a municí ze všech dostupných zdrojů,“ řekl Pavel. Dodal, že tak jako je Ukrajina inovativní na bojišti, musí Západ podobně přistupovat ke zbrojním zdrojům.
EU musí na Ukrajinu zrychlit dodávky munice a raket. Nakupovat by se mohlo mimo EU. „Některé členské státy, jako Francie, nechtějí nákupy mimo EU realizovat,“ říká analytik Daniel Koštoval.
Zaměstnanci ukrajinské zbrojní firmy společně s úředníky tamního ministerstva obrany zpronevěřili téměř 1,5 miliardy hřiven (takřka 910 milionů korun) určených na nákup 100 000 minometných granátů.
Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst, namísto poskytování krytí svým vojenským operacím.
Do svých lesů mohli vlastníci až v roce 2020, když pyrotechnici vyčistili celou lokalitu. Posudky znalců určily škodu na 6 868 302 korun. Částka zahrnovala zničené dřevo i ušlý zisk.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že by měly obranné firmy odesílat více munice na Ukrajinu a méně do jiných zemí. Dosud dodala EU asi tři sta tisíc kusů munice.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba uvedla, že KLDR poslala loděmi a letecky do Ruska již více než deset zásilek s municí, což odpovídá milionu dělostřeleckých granátů.
Náčelníci na jednání podle Řehky mluvili o zřízení společné skupiny a platformy pro sdílení informací o budoucích nákupech vojenského vybavení jednotlivých zemích.
„Z jedné evropské armády nám přišla poptávka řádově desetkrát vyšší, než je naše roční produkce,“ říká generální ředitel pardubického výrobce výbušnin firmy Explosia Kamil Dudek.
Náboje, které mají pomoci Ukrajině, budou součástí nového balíku vojenské pomoci, který Washington představí příští týden, uvádí Reuters. Munice je vysoce účinná při ničení moderních tanků a techniky.
Americký ministr zahraničí Blinken oznámil nový balíček vojenské pomoci Ukrajině. Bude obsahovat vybavení pro odminovávání, rakety pro protivzdušnou obranu, dělostřeleckou munici a další materiál.
Nově vzniklá společná rada zemí NATO a Ukrajiny bude ve středu jednat na žádost Kyjeva o obilné dohodě. Ta měla původně umožnit vývoz ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře.
Jeden z ukrajinských představitelů řekl americkému deníku The Washington Post, že armáda munici nasadila, aby rozbila zákopy, které brzdí ukrajinské jednotky snažící se získat zpět okupované území.
Jak Rusko, tak Ukrajina už kazetovou munici během současné války použily, tvrdí organizace Human Rights Watch. Dodávky munice na Ukrajinu přesto Moskva ostře zkritizovala.