Domy v povodňových zónách:
postavily se jich tisíce, stát blokuje jen ty nebezpečné pro okolí

Od katastrofálních povodní v roce 2002 si lidé v Česku postavili 16 tisíc rodinných domů v záplavových územích. Čtvrtinu z nich ohrožuje už dvacetiletá voda, a přibližně 1200 domů dokonce i pětiletá povodeň. Vyplývá to z analýzy datového týmu serveru iROZHLAS.cz. Nejvíce takových domů stojí v Olomouckém kraji, kde ničily i povodně z letošního září.

Praha 20. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Troubkách na východní Moravě připravila v červenci 1997 rozvodněná Bečva o život devět lidí a zničila na sto padesát domů. Letos v září velká voda ohrožovala obec zase. „Pytlovali jsme v lokalitě, které se říká Závalí. Je tam hráz, která začala prosakovat. Včas si toho ale všimli pracovníci povodňové komise, a tak jsme nestabilní hráz zpevnili pytli s pískem,“ popisuje ohrožení nezávislý starosta Martin Frgal.

Bečva nemusí nutně ničit, ale čas od času zatopí zahrady a sklepy většiny domů. Převážná část obce totiž leží v záplavovém území pro dvacetiletou vodu. Podle analýzy datového týmu serveru iROZHLAS.cz se v Troubkách od velkých povodní v roce 2002 dokončilo několik desítek nových rodinných domů rovnoměrně napříč celou obcí.

Záplavové oblasti v Troubkách:

„Některé lokality, které se v minulosti nedaly zastavět, se dnes podle nového plánu zastavují. Například já jsem začal stavět dům v Troubkách v roce 2008. Nevím, jestli to bylo pravidlo nebo jenom forma doporučení, stavěl jsem ale tehdy ve výšce hladiny, kterou určilo Povodí Moravy,“ odkazuje se starosta na opatření v podobě výškové hladiny, která se v obci se stavbou nových domů pojí.

I proto existuje projekt na ohrázování Troubek. „Mají to být zemní sypané hráze doplněné o technická opatření jako vztlakové studny, norné stěny, přečerpávací nádrže... Vycházíme z projektové dokumentace pro společné územní řízení a stavební povolení, která by měla obec ochránit na úroveň povodně z roku 1997 s třiceticentimetrovým převýšením. Dokončili jsme ji v roce 2016 a teď se dopracovává,“ popisuje starosta aktuální stav projektu, který by měl obec ochránit.

Novostavba nesmí zhoršit situaci

Jak vyplývá z analýzy datového týmu serveru iROZHLAS.cz, právě v Olomouckém kraji bylo od roku 2002 dokončeno přes 3200 staveb rodinných domů v záplavových územích. Nejvíc ze všech krajů v republice.

V oblasti pětileté vody stojí asi 400 nových rodinných domů, v území dvacetileté vody jde téměř o 1200 nemovitostí a ve stoletém záplavovém území zhruba 1600 rodinných domů.

Jak dále z analýzy vyplývá, mezi dvěma a třemi tisícovkami rodinných domů v záplavových územích bylo dokončeno od roku 2002 také ve Středočeském, Zlínském či Jihomoravském kraji. V dalších krajích pak jsou čísla výrazně nižší. I tak je ale celorepublikový součet nových domů v záplavových oblastech pro stoletou nebo menší povodeň 16 tisíc.

Počty domů dokončených v záplavových územích si můžete prohlédnout v následující mapě. Ta někdy nereflektuje aktuální protipovodňová opatření, čísla jsou proto orientační.

Redakce serveru iROZHLAS.cz oslovila úřady, které stavby v těchto místech schvalují, s dotazy, za jakých podmínek se v záplavových územích smí stavět.

Nejpřísnější kontrolu úřadů má takzvaná aktivní zóna záplavového území (AZZÚ). Jde o plochu zpravidla v těsné blízkosti toku, kterou během povodní proteče velká část vody – záplavy jsou tam časté a kombinace rychlosti a hloubky vody je zpravidla v těchto místech velmi nebezpečná. Někde se tato zóna nachází jen v korytě toku, jinde dosahuje třeba až na hranici pěti či dvacetiletého rozlivu.

„Zjednodušeně lze říci, že je to území, kterým při povodni nelze bezpečně projít. Voda odnáší předměty a tento prostor musí zůstat vždy volný pro převedení povodně. Proto zde platí striktní omezení pro využití tohoto území,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Podle ministerstva životního prostředí se v této zóně zpravidla nesmí umisťovat stavby s výjimkou vodních děl, kterými se upravují průtoky a provádějí jiná opatření na ochranu před povodněmi.

„Bylo by to možné pouze tehdy, pokud by tato stavba již měla územní rozhodnutí v době, kdy ještě nebylo stanoveno příslušné záplavové území včetně aktivní zóny,“ vysvětluje mluvčí resortu Veronika Krejčí s tím, že úpravy takových domů pak lze provádět jen za podmínek, že se tím nezhorší odtokové poměry.

Server iROZHLAS.cz vybral z registru nemovitostí rodinné domy dokončené po povodních v roce 2002 a zjišťoval, které z nich stojí v aktuálních záplavových územích pětileté, dvacetileté a stoleté vody.

Méně striktní jsou ale úřady v případě povolování staveb mimo aktivní zóny. Jak vyplývá z odpovědi odboru životního prostředí a zemědělství Olomouckého kraje, který má stavební a vodoprávní agendu na starost, aby se mohlo v záplavových územích stavět, musí vše schválit celkem tři úřady. Konečné razítko dává úřad stavební.

„Příslušené stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas vydaný příslušným vodoprávním úřadem. Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území pak musí být projednána také se správcem povodí, v našem případě s Povodím Moravy,“ uvádí vedoucí krajského odboru životního prostředí Jitka Hejlová.

Právě povodí posuzuje, jak konkrétní stavba ovlivní na daném záplavovém území odtokové poměry. Přihlíží k hloubce vody, její rychlosti a obecně tomu, jak konkrétně mohou povodně danou stavbu ohrozit. Na tomto základě stanovuje obecná opatření.

„Stavba objektu v záplavovém území může být povolena v případě, že nezhorší povodňovou situaci a nevznikají významné povodňové škody. Objekt musí mít řešenou individuální protipovodňovou ochranu například navýšením prvního nadzemního podlaží. A taky v případě, že se jedná o území, kde jsou malé hloubky vody a klidný rozliv,“ popisuje mluvčí Povodí Moravy Kučerová.

Podle ministerstva životního prostředí ale tyto podmínky nejsou taxativně dané a stanovují se vždy ke konkrétnímu případu. „Obecně neplatí žádné zákazy vztažené na plochy v rozlivu přirozené povodně s periodicitou pět, dvacet ani sto let. Tedy pokud se tento rozliv nekryje s plochou aktivní zóny záplavového území nebo tam nejsou uplatněny restrikce pro záplavové území,“ říká Krejčí s tím, že investoři se pak musí stanovenými omezeními řídit.

V zóně se lze ocitnout zpětně

Mluvčí Povodí Moravy Kučerová přesto upozorňuje, že některé stavby mohly na určitých místech vzniknout ještě v době, kdy tam záplavové území či jeho aktivní zóna stanoveny nebyly. A staly se tak součástí záplavového území až zpětně.

„O změně jsou informovány příslušné obce a města. Vodoprávní úřad, který vydává opatření obecné povahy, kterým je záplavové území stanovováno, zasílá na dotčené obce a města návrh, který je ve lhůtě dané správním řízením zveřejněn na veřejné vývěsce obce a města. Každý občan má právo k němu podat připomínku či námitku,“ uvádí Kučerová.

Podle Vojtěcha Kouby z firmy Envihydro, který se zabývá modelováním záplavových území, jsou tyto oblasti stanovovány individuálně pro každý vodní tok podle jeho významu, délky, hydrologických podmínek a také osídlení v jeho okolí.

Mapování území podle něj zesílilo v Česku po dvou ničivých povodních – v roce 1997 a 2002. A vyvíjelo se s postupem času a legislativou.

„Legislativně bylo stanovení záplavových území zajištěno vodním zákonem, který je základem pro vymezení záplavových území a ochranu před povodněmi v ČR. Vodní zákon také definuje povodňové plány, správu toků a pravidla pro ochranu majetku a osob v záplavových oblastech,“ říká Kouba s tím, že mapování záplavových území dále rozpracovávaly vyhlášky v roce 2010, 2015 a nakonec i v roce 2018.

Právě v roce 2018 se měl změnit způsob výpočtu aktivních zón, který je mnohem komplexnější a přesnější než dříve. „Uvažuje totiž pro výpočet aktivní zóny všechny periodicity doby opakování povodní, rastry hloubky a rastry rychlostí. Z toho důvodu může být rozsah aktivní zóny před rokem 2018 a po roce 2018 jiný,“ vysvětluje Kouba, jak se mohly některé domy ocitnout v aktivní zóně.

„U významných toků ale může být hlavním důvodem například změna v nivě vodního toku či třeba rozsáhlé změny urbanizace,“ podotýká.

Domy mohou být nepojistitelné

V ostatních případech je na rozhodnutí každého, zda si za daných okolností v záplavové oblasti dům koupí či nechá postavit. Na jedné misce vah leží povolení stavby domu, která je mimo aktivní zónu za výše vysvětlených podmínek možná. Na druhé misce je pak ale ochota pojišťoven takový dům pojistit.

Pojišťovny při rozhodování, zda danou nemovitost pojistí, vycházejí z vlastních map záplavového území, do kterých „vnáší detaily vlastní obchodní politiky a přístupů“. Ty se sice s úředními mapami záplavových území v hrubých rysech shodují, podle Richarda Šálka z firmy Intermap jsou ale mapy pojišťoven v řadě aspektů detailnější.

„Při pohledu ‚z velké výšky‘ se (mapy pojišťoven – pozn. red.) liší tím, že pokrývají více potoků plus rozlivy přívalových povodní. Při pohledu ‚z menší výšky‘ se nutně liší v některých místech horizontálně o desítky metrů kvůli použité modelovací metodě a použitým vstupním datům – některé toky modeloval stát již dávno, jiné naopak zpřesnil terénním doměřováním,“ vysvětluje Šálek rozdíly mezi daty úřadů a pojišťoven.

Mapy pojišťoven tak podle Šálka zahrnují oproti mapám vodoprávních úřadů také přívalovou povodeň, rychlosti proudění v jednotlivých víceletých vodách či hloubku zaplavení konkrétních oblastí.

Na základě těchto informací se pak podle gestorky sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven Lenky Slabejové jednotlivé pojišťovny rozhodují, zda pro konkrétní stavbu pojistku vůbec nabídnou.

Skutečnost, že pozemek byl opakovaně povodní zasažený, podle ní šanci na pojištění nemovitosti výrazně snižuje. „Pokud máme takové informace, je snaha, aby se na těchto pozemcích opakovaně nestavělo. Totéž by mělo fungovat u rozlivových území. Každý klient si již v momentě koupi, respektive zájmu o koupi daného pozemku či nemovitosti, může  vše ověřit přes Portál povodňových map, který poskytuje odborná společnost,“ dodává.

Tomáš Pika, Klára Filipová a Jan Cibulka

Související témata: povodeň, rodinný dům, Olomoucký kraj, Česko, analýza, Troubky, Povodí Moravy, Vojtěch Kouba, Ministerstvo životního prostředí České republiky, přírodní katastrofa, katastrofa, Povodně 2024, data