Udělejte daňovou reformu a 30 tisíc lidí se dostane nad hranici chudoby, navrhují ekonomové
Zaměstnanci s nízkou výplatou mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Například bezdětný člověk s polovinou průměrné mzdy odevzdá na všech poplatcích 36 procent, pro částečné úvazky pak může částka dosáhnout i 41 procent všech jeho nákladů na práci. Vyplývá to z nové studie výzkumné organizace PAQ Research s názvem Reforma zdanění zaměstnanců.
Udělejte daňovou reformu a 30 tisíc lidí se dostane nad hranici chudoby, navrhují ekonomové
Že je takové zdanění práce přehnané, ukazuje i srovnání s úspěšnými zeměmi, jako je Německo, Rakousko, USA, Švédsko či Dánsko. U nich dosahuje například u zkráceného úvazku celkové „zdanění“ v průměru jen 27 procent.
„Chceme přispět do veřejné debaty o daních, kudy bychom se měli dál ubírat. Zdanění práce je pro lidi s nízkými příjmy u nás neefektivní, demotivuje je chodit do práce a zvyšuje podíl šedé ekonomiky,“ řekl Radiožurnálu hlavní autor studie Petr Vilím z PAQ Research. Spoluautory jsou také Daniel Prokop a Michal Šoltés z IDEA při CERGE EI.
Nezaměstnanost v Česku se meziměsíčně snížila na 3,8 procenta. Přibylo volných míst
Číst článek
Studie navrhuje dvě varianty, jak by se situace zaměstnanců, a speciálně těch nízkopříjmových, mohla zlepšit. Těchto lidí je totiž v Česku poměrně dost, podle statistických dat z šetření životní úrovně si přes 17 procent všech zaměstnanců v Česku vydělá méně než polovinu průměrné mzdy, tedy 22 tisíc korun hrubého.
Varianty změn ekonomové pojmenovali „vyvážená“ a „úsporná“. V případě zavedení vyvážené reformy by se skoro 30 tisíc lidí díky zvýšení čistého příjmu dostalo nad hranici chudoby, v případě úsporné zhruba 24 tisíc lidí.
„Ze změn by nejvíce těžily regiony s nejvyšší mírou znevýhodnění. Ve 40 procentech nejchudších okresů by zůstalo o téměř devět miliard korun více při vyvážené variantě,“ napsali autoři ve studii.
Základem reformy z pera výzkumníků je nesnižovat samotnou sazbu daně, která je už teď pro lidi se mzdou nižší než trojnásobek průměrné hodnoty relativně nízká, a to 15 procent, ale změnit výši slev na poplatníka a na děti a zrušit některé odpočty ze základu daně.
Vyvážená varianta
Vyvážená varianta navrhuje především zvýšení slevy na dani z nynějších 30 840 korun na 37 196 korun za rok. Nevyčerpaná sleva by se navíc lidem vyplácela ve formě daňového bonusu a také by se výše slevy měla automaticky valorizovat navázáním na vývoj průměrné mzdy, aby neztrácela v čase hodnotu jako nyní.
Změnit by se měla i sleva na děti. Současný systém zvyšuje slevu podle pořadí dítěte, podle ekonomů by ale měla být stále stejná, a to v hodnotě 19 846 korun. K tomu by lidé ale ještě měli dostat dodatečnou slevu na děti do 3 let věku ve výši 24 840 korun.
25:35
Lidé dnes nemají finanční rezervu na to, aby odešli z práce a hledali lepší, varuje poradce ministra
Číst článek
„To by zvýšilo slevy rodinám s jedním či dvěma malými dětmi a posílilo motivaci k prvnímu dítěti. Dále by návrh omezil daňovou optimalizaci a zjednodušil administrativu,“ argumentuje studie.
Některé další slevy a odpočty by se ale měly zrušit. Podle autorů návrhu by to měla být například sleva na nepracujícího manžela či manželku, která brzdí lidi v návratu do práce. Tato sleva by přitom byla nahrazena výše uvedeným dodatečným příspěvkem na děti do 3 let věku.
Sleva by naopak měla platit pro důchodce, aby je motivovala zůstat na trhu práce. Jako adepta na zrušení ekonomové vybrali také odpočet hypotečních úroků z daní, životního pojištění či penzijního spoření a DIP. Nahradila by je jednotná sleva v maximální výši 7200 korun.
Určitá úprava by se měla týkat i lidí s vyššími příjmy (od trojnásobku průměrné mzdy), kterým by ekonomové odpustili část sociálního pojištění, které platí z hrubé mzdy. Část placená zaměstnavatelem 24,8 procenta by naopak zůstala, i pro lidi s víc než čtyřnásobkem průměrné mzdy. Podle studie by se to týkalo jen malé menšiny zaměstnanců (kolem procenta) a odstranila by se tak regresivita ve zdanění. „Změny by se měly promítnout do výměry důchodů pro zajištění zásluhovosti,“ upozornili ekonomové.
Všechna tato opatření vyvážené varianty by znamenala, že pro 78 procent zaměstnanců by se snížilo průměrné zdanění, u dalších šesti procent by byl dopad neutrální. U pětiny lidí s nejnižšími příjmy by se průměrná sazba zdanění snížila o tři až čtyři procentní body a doma by jim tak zůstalo sedm tisíc korun ročně navíc. V průměru by pak vyvážená varianta zvýšila čistou mzdu zaměstnanců zhruba o 2,2 procenta.
Naopak pětina zaměstnanců s nejvyššími příjmy by dopad pocítila zvýšením průměrné sazby o 0,4 až 0,7 procentního bodu. Všechny příjmové skupiny by si ale zároveň polepšily oproti systému před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020.
Pro stát by to znamenalo, že na odvodech zaměstnanců přijde o skoro 16 miliard korun.
Úsporná varianta
I proto ekonomové navrhli ještě úspornou variantu. Ta by znamenala dopad na stát „jen“ ve výši přes čtyři miliardy korun. Princip změn by zůstal stejný jako u vyvážené varianty, daňové zatížení všech skupin by ale bylo mírně vyšší.
18:38
Ukazatele chudoby Česko řadí mezi nejlepší v Evropě. Srovnávání zemí ale kulhá, problém je v definici
Číst článek
Například nárůst slevy na poplatníka by byl nižší, dosáhl by jen 34 822 korun, nikoliv víc než 37 tisíc. Menší by byly i ostatní slevy na děti a také by se zvýšila progresivní daň z příjmu pro lidi s víc než trojnásobnou mzdou proti průměru. Nyní platí 23 procent, sazba by se jim zvedla na 25 procent.
Podle Petra Vilíma je preferovaným návrhem reformy vyvážená varianta, je ale jasné, že by musely být přijaty další změny, které státu vykompenzují výpadek příjmů. Nabízí se například větší odvody OSVČ, které platí čtyřnásobně méně než zaměstnanci, nebo vyšší daň z nemovitostí.
Na druhou stranu by se část nákladů vrátila státu nepřímo, reforma by totiž mohla přivést na legální trh práce 37 až 57 tisíc lidí ve vyvážené variantě a 25 až 37 tisíc v úsporné. Stát by také mohl těžit z větší spotřeby domácností, kdy hlavně nízkopříjmové mají ke spotřebě vysoký sklon. Studie odhaduje navýšení spotřeby o 9 až 14 miliard korun ročně.
