Ve snaze ochránit alespoň částečně co nejrychleji co nejvíc lidí se o této možnosti začátkem roku debatovalo i ve Spojených státech. Teď k tomu ale USA nemají takový důvod jako Česko.
Jde o mutaci takzvaného Spike proteinu. Je to charakteristický protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2. Právě proti němu jsou namířeny současné vakcíny.
„Snažíme se pomocí chemických reakcí přečíst genomovou informaci viru, přibližně asi 30 tisíc písmenek. Dohromady to dá asi 17 normostran,“ vysvětluje bioinformatik Michal Kovář
Nová protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace koronaviru: britskou, jihoafrickou a brazilskou. Testy zároveň ověřily, že protilátka chrání i před původním kmenem viru.
Jedno ohnisko je kolem účastníka zájezdu do Zanzibaru a druhé je mezi pracovníky celní správy, kteří zajišťují kontrolu příletů na Letišti Václava Havla, informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Podle epidemiologa Petra Smejkala jsme s testováním ve firmách zaspali. „Důležité je nyní hlavně rozjet testování ve firmách, protože tady se odhalují ložiska, která by mohla brzdit pokles,“ uvedl.
Zdravotnické úřady v Bretani uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“.
Zoufalství a vyčerpání zažívají zdravotníci napříč celou Brazílií. „Snažíme se jen redukovat rozsah škod…Jakmile zřídíte nová lůžka, okamžitě se zaplní,“ říká tamní lékařka.
K vysvětlení věkového posunu zatím podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové není dostatek dat. Situace na covidových odděleních se navíc napříč Českem vyvíjí různě.
„Kontroly budou namátkové. Pokud se nebude dodržovat režim, tak samozřejmě musí přijít sankce – to není výhrůžka, to je fakt,“ shrnuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Krátce po vydání zákazu cestování na Zanzibar začali někteří turisté na internetu spekulovat, jak opatření obejít, například odletem z Vídně. Úřady tuto možnost připouští, zároveň ale hrozí pokutami.
S mutací koronaviru B.1.258 se potýkáme od srpna, a i když se objevila také jinde v Evropě, v Česku jí vědci zaznamenali zdaleka nejvíc. Proto si podle Broni Brejové vysloužila pojmenování „česká“.
V přepočtu na obyvatele Česko zůstává zemí s nejrychlejším tempem šíření nákazy nejen v Evropě, ale také na světě. Křivky rostou také v okolních zemích, zdaleka nejvážnější je situace na Slovensku.
Podezření na jihoafrickou mutaci oznámili také jihomoravští hygienici. Odborníci uvádějí, že vakcíny, kterými se nyní proti covidu v Česku očkuje, by proti jihoafrické mutaci nemusely být tak účinné.
Biochemik upozorňuje, že Česko musí minimálně pětkrát zrychlit vakcinaci. „V nejlepších dnech máme 15 nebo 17 tisíc očkování denně,“ připomíná současnou situaci.
Praha ve čtvrtek zaznamenala největší nárůst nakažených od začátku epidemie. Hygienici se stále častěji setkávají s negativní odezvou, lidé nejsou ochotní sdělovat blízké kontakty.
V devíti zkoumaných krajích byla takzvaná britská mutace ve více než polovině vzorků. Například v Praze a v Plzni ale průměrné procento výskytu dosáhlo až 75 procent.
Snižovat počty nakažených se Česku nedaří, server Deutsche Welle proto zemi označuje za „covidový kotel v srdci Evropy“. Jaká je siatuce jinde v Evropě a které země začínají mírnit opatření?
Kdy se nové varianty koronaviru z JAR a Brazílie poprvé vyskytly? Proč znamenají riziko? A co to znamená pro očkování proti koronaviru? Přečtěte si, co víme o „brazilské“ a „jihoafrické“ mutaci.
Jihoafrický ministr zdravotnictví uvedl, že prodej je jednou z možností, jak naložit s vakcínou firmy AstraZeneca. „Nebo ji můžeme směnit za jinou vakcínu,“ uvedl ministr.
Podle Černého by převozy byly jen symbolickým gestem. Německo údajně může pro české pacienty nabídnout minimum lůžek. Ladislav Dušek uvedl, že kvůli hospitalizovaným nelze obnovit plánované operace.
Šíření mutace nelze zastavit, ale lze ho zpomalit, vysvětlil. Za prioritu považuje urychleně zajistit výrobu tzv. polyvalentních vakcín, které budou účinně chránit proti všem variantám koronaviru.
„Další krok je posílení hromadné dopravy, aby lidi nejezdili v přecpaných autobusech. A pravidla, která máme, bychom se měli opravdu snažit dodržovat, protože jde o život,“ konstatuje profesor.