Při loňských náletech mezinárodní koalice na syrské město Rakka mohlo být porušeno mezinárodní právo, protože se bral malý ohled na civilisty. Tvrdí to lidskoprávní organizace Amnesty International.
Spojené státy chtějí přehodnotit podporu Saúdské Arábie při konfliktu v Jemenu. Oznámila to Národní bezpečnostní rada prezidenta Baracka Obamy. Postoj představitelé změnili po sobotním náletu v Saná, při kterém zemřelo víc než 140 lidí a dalších nejméně 500 utrpělo zranění. Povstalci z útoku viní právě koalici vedenou Rijádem. Saudská Arábie to odmítá.
Rusko v sobotu vetovalo rezoluci Organizace spojených národů k ukončení bombardování syrského Aleppa. Tamní vyslanec při organizaci Vitalij Čurkin odmítl francouzsko-španělský návrh, který požadoval zastavení syrských a ruských náletů na město. Počítal i s obnovením příměří a s doručením humanitární pomoci. Ruské veto podpořila jen Venezuela, Čína a Angola se zdržely hlasování.
Ruské a syrské nálety by se podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho měly vyšetřit jako možné válečné zločiny. Šéf americké diplomacie zároveň řekl, že při včerejším útoku syrské vládní armády na další nemocnici zemřelo 20 lidí a 100 dalších utrpělo zranění. Rusko-syrské spojenectví v pátek posílila ratifikace smlouvy, která ruskému letectvu dává právo na trvalou leteckou základnu na syrském území.
Přesně před rokem zahájila Moskva nálety v Sýrii, aby podpořila vládní jednotky prezidenta Bašára Asada. Jen za poslední týden zemřelo v Aleppu při útocích vedených Ruskem a vládním režimem nejméně 400 civilistů, potvrdila Organizace spojených národů s tím, že mezi oběťmi je i mnoho dětí. Z pokračujících bojů se navzájem obviňují Moskva a Washington.
Handarát, strategicky důležitý tábor severně od syrského Aleppa, se v neděli stal terčem náletů, informovala agentura Reuters. Nad oblastí se znovu snaží převzít kontrolu vládní síly, a to pomocí ofenzivy podporované Ruskem. Kvůli bojům jsou v troskách naděje na příměří.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat o eskalaci bojů v Sýrii. Veřejnou schůzku si vyžádaly Washington, Londýn a Paříž. Generální tajemník organizace Pan Ki-mun v sobotu řekl, že systematické používání zápalných zbraní a zvlášť silných bomb může představovat válečné zločiny. Jak uvádí Syrská organizace pro lidská práva, od zahájení vládní ofenzivy podporované Ruskem zemřely při náletech desítky lidí.
Syrské vládní sily obsadily oblast severně od Aleppa dosud drženou povstalci. Povedlo se jim to po rozsáhlých náletech. Bombardování povstalecké části města bylo součástí snahy armády podporované Ruskem znovu nad ním převzít kontrolu, uvedla agentura Reuters. Během ofenzivy podle Syrské observatoře pro lidská práva zemřelo 25 lidí.
Syrské Aleppo v noci na dnešek zažilo nejhorší bombardování za poslední měsíce, při kterém zemřelo nejméně 45 lidí. Podle agentury Reuters za útoky stojí syrská nebo ruská armáda. Do města se tak nemůže dostat konvoj Organizace spojených národů (OSN), která po dvou dnech obnovila dodávky humanitární pomoci pro válkou ničenou Sýrii. Kvůli bezpečnosti proto léky a zdravotní potřeby nezamířily do Aleppa, ale do Damašku.
Rusko poprvé zaútočilo na cíle takzvaného Islámského státu v Sýrii ze třetí země. Základnu jeho bombardérům poskytl Írán. Podle místních aktivistů usmrtily jejich nálety jen za včerejšek 27 civilistů. Ruská letadla útočila v provinciích Idlib, Aleppo a Dér ez-Zór. Spojené státy považují tyto nálety z íránského území za nešťastné.
Rusko rozmístilo strategické bombardéry Tu-22M3 na íránské základně Hamadán, odkud útočí na pozice povstalců v Sýrii. Oznámila to státní televize Rossija 24 a zprávu potvrdilo ruské ministerstvo obrany. V Hamadánu operují podle ministerstva i stíhací bombardéry Su-34.
Severoatlantická aliance v minulých dnech pořádala manévry v pobaltských zemích. Rusko odpovědělo analogicky - vojenským cvičením u severozápadní hranice se zeměmi NATO, Lotyšskem a Estonskem.
Zpráva o údajné smrti vůdce samozvaného Islámského státu není pravdivá. Vycházela totiž ze zfalšovaného tiskového prohlášení džihádistů, píše britský server The Independent. Tisková agentura radikálů k události žádné prohlášení nevydala. Informaci o údajném zásahu Bagdádího nezveřejnil ani Pentagon, který běžně zásah předních islamistických vůdců sám oznamuje.
Nejméně 31 civilistů dnes zahynulo při útocích syrského vládního letectva na město Aleppo a okolí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dobrovolníky ze Syrské civilní obrany. Terčem náletů byly povstalecké čtvrtě a zásobovací silnice.
Kurdsko-arabské jednotky podporované Spojenými státy otevřely novou frontu proti Islámskému státu. Cílem je připravit džihádistickou skupinu o poslední cestu do Turecka, kudy dříve proudili bojovníci z Evropy. Útok už začal a Syrské demokratické síly jsou asi 10 km před městem Manbidž. Dobýt důležité město údajně chtějí během několika dnů.
Zástupci syrské vlády se připojili k ženevským jednáním o míru. Podle Damašku a jeho spojenců ale není na pořadu dne odchod Bašára Asada, který požadují povstalci. V Sýrii mezitím zesilují nálety na pozice radikálních islamistů.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic požaduje nezávislé vyšetření náletů na syrské nemocnice. Při pondělních úderech na zdravotnická zařízení a školy zemřelo podle OSN asi 50 lidí. Jednu z nemocnic podporovali právě Lékaři bez hranic.
Nejméně 50 lidí zemřelo podle OSN při leteckých útocích na pět zdravotnických zařízení a dvě školy v severní Sýrii. Desítky dalších osob utrpěly zranění. Bomby zničily nemocnice v provinciích Aleppo a Idlib, jednu z nich podporuje organizace Lékaři bez hranic. Podle jejích zdrojů stojí za útokem buď syrské, nebo ruské letectvo.
Syrská opozice přijede na mírová jednání, jen pokud Rusko ukončí bombardování oblastí ovládaných povstalci. Oznámil to zástupce opozičních skupin podporovaných Saúdskou Arábií Rijád Hidžáb. Před začátkem druhého kola rozhovorů 25. února by se podle povstalců také měla zlepšit humanitární situace na územích, na která útočí vládní vojska.
Z úmyslných vzdušných úderů na civilisty a humanitární pracovníky v Sýrii obvinil Rusko britský ministr zahraničí Philip Hammond. Podle něj útočí ruští piloti záměrně na školy nebo nemocnice. Podle britských médií jde zatím o vůbec nejtvrdší odsouzení ruského počínání v Sýrii.
Britské zapojení do náletů na pozice takzvaného Islámského státu v Sýrii je zatím minimální. Podle deníku Daily Telegraph podnikli britští piloti pouhé tři bojové akce. Poslední z nich přitom proběhla už 6. prosince.
Při náletech na pozice radikální organizace Islámský stát na území Sýrie a Iráku zahynulo během prosince deset vůdců islamistů, včetně osob spojených s listopadovými útoky v Paříži. Uvedl to mluvčí mezinárodní koalice bojující proti IS.
Ruské nálety v Sýrii mají od zahájení operace letos v září na 200 civilních obětí. Uvádí to lidskoprávní organizace Amnesty International, podle níž Rusko „vážným způsobem selhává při dodržování mezinárodních zákonů, které se týkají lidských práv“. Ruské ministerstvo obrany kritiku za postup v Sýrii odmítá.
Británie poprvé udeřila na pozice bojovníků z takzvaného Islámského státu v Sýrii. Spojené království vyslalo své bojové letouny jen krátce poté, co britští poslanci schválili vojenskou intervenci v Sýrii.
Britský premiér David Cameron dal „zelenou“ hlasování o zapojení své země do leteckých úderů v Sýrii. Opoziční labouristé totiž nakonec nebudou vázáni stranickou disciplínou. To vládě zajišťuje pohodlnou většinu hlasů.
Britští labouristé mají dnes oznámit, jak se postaví k hlasování o rozšíření letecké kampaně proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii. Předseda největší opoziční strany Jeremy Corbyn zvažuje, že by poslance svázal stranickou disciplínou. Vláda připouští, že potřebnou většinu hlasů ještě zajištěnou nemá.
Předsedovi britských labouristů Jeremymu Corbynovi hrozí fiasko kvůli postoji k bombardování islamistů v Sýrii. Podle ostrovních médií se mu až 115 z 231 jeho vlastních poslanců chce vzepřít a podpořit návrh premiéra Davida Camerona. Vedení labouristů tak nejspíš nechá poslance hlasovat podle vlastního vědomí a svědomí.
