Je to jediné dosud popsané zařízení, které vyrábí nanovlákennou přízi pomocí střídavého elektrického proudu. Světovou premiéru měla linka na Mezinárodním veletrhu textilních strojů v Miláně.
Technická univerzita v Liberci se již dlouhodobě zabývá výrobou nanovláken. Ve vývoji pokračuje skupina studentů, jedním z nich je student Fakulty umění a architektury Jan Koníček.
Univerzita v Liberci začala vyrábět výměnný filtr z nanovláken, který lze použít i do podomácku vyrobených roušek. K denní produkci až 20 tisíc filtrů jim schází větší počet ultrazvukových svářeček.
Kam nemůže slunce, musí lékař – toto rčení teď tak trochu vyvrátili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vyvinuli nanomateriál, který po nasvícení světlem dezinfikuje rány a popáleniny.
Obyčejné roušky brání hlavně šíření viru nakaženým, který si roušku nasadí. Rouška z nanovláken ale dokáže také odfiltrovat viry přicházející zvenčí a nanočástice oxidu mědi vir zlikvidují.
Minulý týden jsme představili sedm oblastí, v nichž se Česko umístilo na prvním místě, ale kde není nač být pyšný. Nyní vám iROZHLAS.cz přináší žebříček prvenství, za něž se Češi naopak nemusí stydět.
Vědci z liberecké Technické univerzity vynalezli ve spolupráci s Akademií věd speciální nátěr. Ten umí s pomocí slunečního svitu zlikvidovat na fasádách domů mikroorganismy, jako jsou třeba plísně nebo řasy. Díky novému nátěru z nanovláken navíc zůstávají domy stále čisté, protože fasády líp omyje déšť.
Česko dalo světu první průmyslový stroj na výrobu nanovláken. Vymysleli ho na liberecké Technické univerzitě. Město pod Ještědem se právě proto stalo první zastávkou takzvaného Nanodne. Inženýři nanotechnologického průmyslu na něm laikům vysvětlovali, proč je Česko nano. A taky jak svět nanovláken slouží lidem v praktickém životě.
Kdysi dělaly Čechům ve světě renomé strojírenství nebo obuvnictví, v budoucnosti by to mohly být nanotechnologie. Těm se věnují v Česku desítky firem a vědců, kteří přicházejí s unikátními nápady. Stát proto zvažuje, že bude nano-produkty více podporovat.
V budově liberecké univerzity létají netopýři a motýli. Tamní vědci tam ovšem nevybudovali zimoviště létajících savců ani motýlí dům, ale uspořádali unikátní výstavu Nanovariace. Jedná se o umělecká díla z nanovláken tisíckrát tenčích, než je lidský vlas.
Domažlická firma nanoSPACE začala jako první na světě s výrobou antialergických hraček, při jejichž výrobě jsou použita nanovlákna. Velmi jemná tkanina z nanovláken, která je na povrchu hračky, ji chrání před tím, aby se stala semeništěm alergenů.
Nejvyspělejší technologie se o něco přiblížila běžnému použití v domácnostech. A jsou u toho české firmy. Domažlický podnik nanoSPACE představil antialergické hračky s nanovlákennou vrstvou, která zabraňuje shromažďování prachových roztočů a jejich alergenů ve výplni. Spolupracuje přitom s jihlavskou firmou Heli. Hračky, kterým se říká Gaučáci, jsou ručně šité a jsou měkké.
Kontroly zboží na překladištích a hranicích by v budoucnu mohly být ještě důkladnější. Obří nákladní kontejnery by celníci prohlíželi pomocí modernějších detektorů. Díky nanotechnologiím by rychleji odhalili podezřelý obsah. Nanovlákna se zase uplatní při vývoji onkologických léků.
Lékaři přímo v Pelhřimově zkoumají krev a krevní destičky, které by mohly v budoucnu ve spojení s nanovlákny zajišťovat rychlejší hojení ran nebo operačních jizev. A nejenom to.
Čeští vědci budují v asijském Singapuru společně s experty z místní prestižní univerzity Centrum technologií pro čištění vody. Výzkum ve speciálních laboratořích, který se zaměří hlavně na vývoj v oblasti nanovláken, přinese nové poznatky ve filtracích kapalin. Podobná unikátní pracoviště mají v Singapuru jen velké mezinárodní firmy. Teď se vedle ně zařadí i Češi.
Na následky bakteriálních infekcí získaných v nemocnicích by už v budoucnu nemusely umírat ve světě ročně desetitisíce lidí. A to pokud se do praxe dostane nová technologie vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci. Jedná se o antibakteriální vrstvu vyrobenou z nanovláken.
Internetový portál o nanotechnologiích, který loni jako první na světě spustili Češi, využívá stále více firem a výzkumných institucí. Díky publikovaným informacím o novinkách v oboru, patentech nebo vědeckých nápadech začalo v nanovláknech podnikat více zahraničních i českých společností. Za vznikem portálu stojí česká firma Nafigate.
Brněnští vědci přišli na to, jak efektivně přeměnit zbytkový olej – například po fritování – na ekologický bioplast. Tedy látku, která může sloužit jako náhrada syntetických plastů a mít tak obrovské průmyslové využití. O unikátní objev už se zajímá univerzita v Singapuru a českým výzkumníkům se otevírá možnost prorazit s nápadem na světový trh.
Je tisíckrát tenčí než lidský vlas, lidské oko ho nezahlédne. Přesto, nebo právě proto jemné nanovlákno už dobývá vědecký svět a také světovou ekonomiku. Odhaduje se, že do tří let by mohly firmy investovat do nanotechnologií více než dva bilióny amerických dolarů. Z nich vytěží také české firmy, které už pronikají do „nanobyznysu“. Pojďme se podívat, jak vypadá taková výroba nanovlákna, do libereckého vědeckého parku.
Ač se člověk snaží už dlouho sebevíc, zatím se mu nepodařilo vyrobit látku, která by byla tak pevná jako pavoučí vlákno. Pokud byste z něj například udělali lanko tlusté necelý centimetr, zastavilo by dopravní letadlo v plné rychlosti.
Slušivý oblek nemusí být jedinou věcí, kterou si nechá člověk vyrobit na míru. Vědci z brněnského Národního tkáňového centra umějí "ušít" i novou, lidskou kůži. Od září jim k tomu slouží speciální „tkalcovský stav" - moderní přístroj, na kterém předou tenká nanovlákna. Medicína se tak v novém tisíciletí dostává díky nanotechnologiím zase o krok dál.
Nanovlákno je tisíckrát tenčí než lidský vlas. Přesto si už dobylo celý svět výzkumu a byznysu. Nové materiály, obaly na potraviny, léky a hojivé obvazy z nanovláken prorážejí na trh s takovou rychlostí, že se čím dál více firem zaměřuje na jejich výrobu.
Češi spustili jako vůbec první na světě internetový portál o nanovláknech. Mají ho využívat hlavně firmy a vědci. Najdou zde informace o patentech, nápadech a projektech z tohoto oboru.
Výsledky společnosti Pegas za čtvrté čtvrtletí loňského roku překvapily. Český výrobce nanovláken totiž vykázal čistou ztrátu na úrovni 1,26 milionu eur. Trh přitom očekával ztrátu o 1,5 milionu eur vyšší.