Na vině je pandemie koronaviru i rekordně vysoký zájem o úvěry na bydlení. Jenže jejich schvalování se začíná v řadě případů komplikovat - odhadcům vychází cena nemovitostí výrazně níž.
V kauze je obžalováno 11 lidí a dvě firmy včetně někdejšího politika za hnutí ANO Jiřího Švachuly. Výše úplatků podle státního zástupce dosáhla až 47 milionů korun.
„Prošel nám tedy paskvil neprovázaný na celé znění zákona,“ konstatovala dříve ministryně financí Schillerová (za ANO). Předlohu dostane opět sněmovna, která o ní rozhodne pravděpodobně až v září.
Ceny bytů v centru Prahy klesly a jsou dostupné i běžným smrtelníkům. Důvodem je nedostatek zahraničních klientů. Neklesají naopak ceny nemovitostí v horských oblastech a na zajímavých místech.
Podle společnosti Deloitte teď průměrný šedesátimetrový byt v Česku stojí kolem čtyř milionů, v Praze dokonce přes pět milionů. U novostaveb je cena ještě vyšší.
„Z uvedených informací vyvstává podezření, zda nejsou byty ve skutečnosti Rafaje a zda to není on, komu ve skutečnosti úřad posílá peníze na nájem,“ říká analytik Transparency International Eibl.
Česká národní banka změnila pravidla pro schvalování hypoték. Již neplatí 50procentní limit pro poměr mezi čistým měsíčním příjmem a měsíční splátkou úvěrů.
V Českém rozhlasu Plus debatovali ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek, hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka a sociolog Tomáš Kostelecký.
Podnikatelé zasažení koronakrizí vyjednávají o snížení nájemného. To je nutnou podmínkou pro uznání státní dotace. Narážejí ale na neochotu vlastníků nemovitostí.
Ceny nájemního bydlení klesly v době pandemie až o desítky procent. U nákupu novostaveb i starších bytů si Češi stále připlatí. Jak se koronakrize promítla do realitního trhu?
Pandemie ovlivňuje i bytovou situaci v Praze. Na trhu se kvůli „vypnutí“ služeb, jako je Airbnb, objevují tisíce bytů týdně. V centru hlavního města se tak dá najít krátkodobě bydlení za nízkou cenu.
Zrušení daně bude znamenat snížení příjmů rozpočtu o zhruba 13,8 miliardy korun ročně, uvedlo již dříve ministerstvo financí. V letošním roce by to pak mělo být 10,6 miliardy korun.
Vláda ve středu schválila návrh zákona, podle kterého nesmí nájemník dostat výpověď z bytu, pokud není kvůli epidemii koronaviru schopen platit nájemné.
Makléři, kteří nemají vystudovanou vysokou školu nebo nepůsobí na realitním trhu dostatečně dlouho, budou muset skládat zkoušky pod patronátem ministerstva školství.
„V těch pěti letech došlo k tomu, že celá řada firem začala vydávat různá data a různé interpretace dat o cenách nemovitostí a vydávala je jako fakta,“ říká v expert na trh bydlení Milan Roček.
Hlavní výtkou zůstává, že společnost zveřejnila informace, které jsou za normálních okolností dostupné pouze na katastrálním úřadu. Ten již podle Radiožurnálu společnosti doručil výzvu ke stažení dat.
V příštím roce by se mohla změnit daň z nemovitostí, obce tak budou moci zvedat více místní koeficient v lokalitách, kde jsou například továrny nebo jiné průmyslové celky.
Společnosti budou muset také nově sjednat pojištění odpovědnosti s minimálním limitem 1 750 000. Se svými klienty navíc realitky budou muset povinně uzavírat smlouvy s jasně daným rozsahem služeb.
Podle dat Unicredit Bank vlastní nemovitost do zástavy nabídne svým dětem každý desátý rodič. Čím mladší žadatelé o hypotéku jsou, s tím větším zapojením rodičů můžou počítat.
Největší zájem je o roubenky a luxusní apartmány u lyžařských vleků. Ceny nemovitostí za poslední čtyři roky vzrostly až o polovinu. Skupování realit však nemá pozitivní dopad pro místní obyvatele.
Ceny bydlení stále tlačí nahoru akutní nedostatek bytů. Hlavně ve velkých městech šponuje poptávka ceny vzhůru. Za poslední rok navíc o 10 až 15 procent ubylo i žadatelů o hypotéku.
„Problém je administrativa. Pokud si ji budu chtít vzít, tak musím splnit hned několik věcí, které si musím vyběhat sám, nikdo mi s tím nepomůže. Následně to musím přinést a oni mi ten úvěr schválí.“
O prestižní sídla jako jsou šlechtické zámky na trhu s nemovitostmi není zájem. Je to mimo jiné i proto, že koupě zámku není jen o prvotní investici, jedná se o závazek na další léta.
Dům, který byl nazýván též Prachovnou, stojí mezi Čertovkou a Karlovým mostem. Byl vybudován na místě starší zástavby jako raně barokní stavba ve druhé polovině 17. století.