Praha by měla skupovat byty, Airbnb se z koronaviru rychle oklepe, říká šéf institutu plánování Boháč
- Koronavirová pandemie ovlivňuje i bytovou situaci v Praze. Na realitním trhu se kvůli „vypnutí“ služeb, jako je Airbnb, objevují tisíce bytů týdně. V centru hlavního města se tak dá najít krátkodobě bydlení za cenu odpovídající nájmům na periferiích.
- „Fenomén Airbnb vyletěl hrozně nahoru, ale zajímavé je, že vlastníků těch bytů je vlastně pár. Dávno to nefunguje tak, že člověk pronajme svůj byt, když ho nepotřebuje,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel Instititu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
- Hlavní město by současnou krizi podle něj mohlo využít i ke zlepšení problémů s bydlením například nákupem bytů. Na to ale nemá dostatečné kompetence.
Nedostupné bydlení bylo pro hlavní město palčivým problémem už před vypuknutím pandemie. Co se situací dělá současná krize?
Dá se očekávat, že část obyvatelstva nebude již v krátkodobém horizontu z důvodu výpadku svých příjmů schopna splácet nájmy nebo hypotéky. S poklesem úrokových sazeb ČNB a úbytku jiných investičních příležitostí je možné očekávat nárůst nákupu bytů velkými investory, jelikož se jedná o stabilní investice. Zároveň je v důsledku snížené poptávky, úbytku zahraničních pracovníků a potenciálně rostoucím cenám materiálů ve stavebnictví možné očekávat i částečný útlum či odklad nově zahajované bytové výstavby. Bohužel nejde vyloučit scénář, že řada obyvatel Prahy ztratí v důsledku potíží se splácením nájemného či hypotéky své bydlení, záchytná síť v podobě dostupného a sociálního nájemního bydlení totiž není v Praze dostatečně rozvinutá. V krajních případech se může stát, že se tito lidé ocitnou zcela bez prostředků.
Na realitním trhu je možné již nyní pozorovat změny – od konce února narůstá počet bytů nabízených k dlouhodobému pronájmu a snižuje se průměrná úroveň nabídkového nájemného především v centrálních částech Prahy. Zvýšená nabídka bytů k dlouhodobému pronájmu je z velké části důsledkem fakticky zastavené poptávky v rámci segmentu krátkodobého pronajímání, zajišťovaného skrze online ubytovací platformy.
Ondřej Boháč (37)
- Dětství strávil na Vinohradech, později žil ve Vršovicích a na Žižkově.
- Vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
- V roce 2013 se stal poradcem prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka.
- V Institutu plánování a rozvoje pracuje od roku 2015, od března 2017 je jeho ředitelem.
- Je římský katolík, dělá zvoníka v Týnském chrámu.
- Jeho skautská přezdívka je Vořech. V roce 2016 byl přímým účastníkem incidentu, kdy policie vykázala skauty s hymnou z nádvoří Pražského hradu.
Na trhu se kvůli nevyužití ubytovacích platforem objevují tisíce bytů týdně, řada z nich je v širším centru a ceny nájemného jsou nižší, než kolik se za pronájem takových bytů platilo před pandemií. Pomůže to nějak s řešením bytové situace v Praze?
Letí to nahoru šíleným tempem. Většina inzerátů ale nabízí byty pouze ke krátkodobému pronájmu. Majitelé si jen potřebují udělat „nějakou vatu“. A ty ceny jsou neuvěřitelné, v centru města seženete byt za 15 tisíc na měsíc.
Obecně se dá říct, že ubytovací platformy a především konkrétně to Airbnb je pro Prahu strašný mor, centrální městské části jsou tím postižené nejvíc. Je to samozřejmě fenomén, který postihuje i centra jiných měst, ale v Praze to bylo daleko brutálnější, protože jsme nebyli schopni na to reagovat. Je to i kvůli tomu, že za města v Česku rozhoduje stát a primátor je jen „divákem“ těch procesů. Města v okolních státech jsou o hodně silnější, starosta Bratislavy Matúš Vallo je ve srovnání se Zdeňkem Hřibem diktátor. Kvůli té slabosti na nás dopadají globální výzvy daleko tvrději, protože na to nejsme schopni reagovat.
V současném zrychleném a globalizovaném světě je ale právě schopnost rychle reagovat to, co města potřebují. My ale musíme čekat, až se rozhoupe stát, který říká, že má šest tisíc obcí a musí z toho udělat nějaký průměr.
Očekával bych, že ty levné pronájmy jsou krátkodobé řešení. Právě proto mě překvapilo, že u některých bytů to bylo omezené třeba až na rok.
Ono to ale závisí na tom, zda si ti lidé kupovali byty primárně kvůli tomu krátkodobému pronájmu. Fenomén Airbnb vyletěl hrozně nahoru, ale zajímavé je, že vlastníků těch bytů je vlastně pár. Dávno to nefunguje tak, že člověk pronajme svůj byt, když ho nepotřebuje. V Praze se kupovaly desítky až stovky bytů na jednoho člověka, což je pro centrum města šílené. Je to pár jedinců, kteří sice podnikají a to jim nikdo nebere, ale při tom městu způsobují docela významné bebíčko. My jsme na to bohužel nebyli schopni reagovat. Je to problém, který se teď nějakým způsobem vyřešil sám, a pokud do těch pootevřených dveří teď nevrazíme nohu, tak budeme mít v budoucnosti problém.
S jakým řešením teď může město přijít?
Pokud někdo nabízel jako Airbnb svůj vlastní byt a má jeden až dva, tak ho zřejmě bude využívat dál pro své účely. Tam musíme jen najít nějakou legislativní cestu, jak to regulovat, aby z toho majitel platil adekvátní daně.
Mladým lidem chybí úspory na vlastní bydlení, při žádání o hypotéku musí mít průměrně 700 tisíc korun
Číst článek
U investičních bytů ale může přijít to, že je majitelé nebudou mít možnost splácet. Tady si myslím, že by město mělo být aktivní a nabízet paušálně odkupy. Jestli se lidé budou nemovitostí v Praze zbavovat, tak by po tom mělo město hrábnout i za cenu toho, že se zadluží. V takhle lukrativním městě, jakým Praha bezesporu je, se investice do nemovitostí může jen vyplatit. I když mají ceny nemovitostí krátkodobý pokles, tak dlouhodobě jejich cena roste.
Zvládne město takhle rychle zareagovat?
To je otázka. Veřejná správa je u nás hrozně rozdrobená a stát často rozhoduje ve větší míře než samospráva, takže se může ukázat, že tohle je jenom nějaké naše zbožné přání.
Na cenu bytů pandemie zatím nemá dopad?
K velkému propadu zatím nedošlo, protože v Praze je bytů nedostatek. Je ještě příliš brzo na to odhadovat, jak tu bude v budoucnu. Velmi bude záležet na tom, kdy a jak se rozjede ekonomika a co se stane se stavebnictvím. To my nevíme a ukáže se to třeba během příštího půl roku. Já si ale nemyslím, že by ceny bytů v Praze klesly.
Může se stát jedině to, že to lidé měli na investice a mají nějak postavené financování, se kterým mají kvůli krizi problém. Tam by do toho mělo město vstoupit a pokusit se strhnout výhodu na svou stranu. Paušální pokles nepřijde, ale na druhou stranu může následovat nějaká velká ekonomická krize a může se něco stát. Možná přijde černý scénář, který se promítne třeba i na cenách nemovitostí, ale pokud se těžká zatáčka nějak vybere, tak pokles bude jen na nějakých lokálních místech.
Za jak dlouho po otevření hranic dojde k restartu těch ubytovacích platforem a dalších věcí spojených třeba se sdílenou ekonomikou?
To bude strašně rychlé. Město s takovou hustotou obyvatel a všeho je nejzranitelnější v takových momentech, jako je právě současná pandemie. Zároveň mají ale velké města schopnost rychle reagovat na novou situaci a adaptovat. Město se sice zatřese, ale za chvíli jede dál.
Maláčová k zpřísnění dávek na bydlení: Chceme kompletně změnit systém a nenechat nic náhodě
Číst článek
U nás je ale trošku problém s tou autonomií. Kdyby si Praha dokázala na státu vydupat možnost většího jednorázového zadlužení za cenu toho, že nakoupíme hodně nemovitostí, případně rozjedeme investice do infrastruktury, tak by se ta situace řešila ještě lépe a může nám to jednorázově hodně pomoc. Klíčové pak samozřejmě bude, aby rozpočty na další roky nebyly minusové, ale když překonáme šok pomocí jednorázového zadlužení, tak může velký deficit pomoc s nakopnutím. Nesmí to ale samozřejmě být nový trend.
Takže by Praha s větší autonomií získala i možnost rychleji reagovat na takové situace?
U nás je to totiž spíš naopak. Stát dává Praze nějaká pravidla jak se může zadlužit a kvůli tomu hlavní město nemůže stavět metro a zároveň třeba okruh. Kdyby automie vzrostla a zjednodušilo se rozhodování na úrovni města, tak se by se tohle dalo lépe řešit.
Jak může na situaci Praha reagovat kromě zmíněného nákupu bytů?
Praha by si teď musí říct, jak si představuje další fungování. Například z turismu město docela žije, ale jsou nějaké pozitivní a negativní jevy turistů. Město by si mělo říct, že tady nechce ty turisty, kteří se sem jezdí opít. Praha přece nemůže podporovat hospody, které tento typ turismu podporují. Máme si určit, které podniky chceme, a ty máme podporovat. „Turistický plevel“ se vytvoří vždycky sám a nejrychleji ze všeho. Když na zahrádce nebudete řádně fungovat, tak vám taky zaroste plevelem.
Myslíte tedy, že teď čas na to, aby města i stát podporovaly ty pozitivní aspekty?
Je čas na větší diverzifikaci třeba toho turismu a cíleně podporovat věci, které nás posunou dál. V případě průmyslu to jsou třeba technologie nebo nějaká cirkulární ekonomika, vysoká přidaná hodnota. V případě cestování je potřeba podporovat turismus, který je kulturní a nestojí na levném pivu.