„Skutečně dochází k tomu, že čím jsme starší, tím nám subjektivně čas plyne rychleji,“ říká Tereza Nekovářová, která se věnuje mimo jiné neurofyziologii paměti nebo kognitivní psychologii.
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
České vědce vede neurovědec a přední výzkumník psychoaktivních látek z Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Páleníček. Zkoumat chtějí jihoamerický halucinogenní nápoj ayahuasca.
Podle vědkyně Nathalie Schicktanzové z basilejské univerzity se často stává, že se lidé k účasti na studii sice přihlásí, když ale před sebou hada uvidí, zjistí, že z něj vlastně strach vůbec nemají.
Technika nazývaná také jako metoda loci, kterou vymysleli už staří Řekové, může výrazně a dlouhodobě vylepšit lidskou paměť. Alespoň to naznačuje nová studie skupiny neurovědců. Za její pomoci je podle nich navíc možné přiblížit se výsledkům těch nejlepších paměťových mistrů světa. Většina lidí má totiž podle odborníků rozsáhlé rezervy, které je možné vytvořením vnitřního ‚paměťového paláce‘ efektivně využívat, píše server The Guardian.
Třebíč má specializované centrum na trénink mozku. Je teprve druhým městem ve střední Evropě, které disponuje potřebnými technologiemi. Pouhou myslí mohou klienti ovládat střelbu na terč, autodráhu nebo malou helikoptéru.