„Je to největší posun lidstva v našich schopnostech studovat Slunce od dob Galilea. Je to velká věc,“ řekl profesor Jeff Kuhn z Institutu pro astronomii na Havajské univerzitě.
Je velmi nepravděpodobné, že by zařízení o hmotnosti 800 kilogramů někdo ukradl nebo že by ho odnesly mořské proudy či mořský živočich. Observatoř se odmlčela 21. srpna.
Vědecky uznávaná teorie říká, že před 65 miliony lety zasáhl planetu Zemi obrovský asteroid. A následkem srážky vyhynuli dinosauři. Kdyby se něco takového opakovalo teď, doplatilo by na to lidstvo. Před nebezpečnými planetkami ve vesmíru má proto Zemi chránit mezinárodní systém. Jeho součástí je nyní i hvězdárna na jihočeské Kleti.
V Brazílii začali budovat nejvyšší stavbu jihoamerického kontinentu. 325 metrů vysoká vědecká observatoř překoná i Eiffelovu věž v Paříži. Vyroste uprostřed amazonského pralesa a bude zkoumat jeho interakci s atmosférou. S pomocí nejnovějších vědeckých přístrojů by měla objasnit klimatické změny. Fungovat má nejméně 20 let.
V Českém středohoří se v rámci Týdne vědy návštěvníkům v sobotu a v neděli otevírá meteorologická observatoř na Milešovce, které se také říká Hromová hora.
Ode dneška až do neděle máte jedinečnou příležitost prohlédnout si astronomickou observatoř v Ondřejově u Prahy. Probíhá tam totiž Den otevřených dveří.
Česko je jednou z mála zemí, kde astronomové získají nejnovější data z pozorování vesmíru. Nové snímky planet, vzdálených galaxií a hvězd budou přicházet z největší observatoře světa ALMA, která se nedávno otevřela v Chile. Čeští vědci zpracují kosmické záběry v observatoři ve středočeském Ondřejově, kde nově vzniklo jedno z evropských regionálních center.
Letos Krteček a před dvěma lety Nerudovy Písně kosmické. Obě vyvezl do vesmíru americký astronaut Andrew Feustel. Ten je v těchto dnech návštěvě v České republice. V Českých Budějovicích na něj dnes čekalo jedno veliké překvapení: pojmenovali po něm planetku.
Polští záchranáři museli evakuovat personál meteorologické stanice na nejvyšší české hoře Sněžce. Stěny a podlahy budovy totiž začaly praskat. Může být, že konstrukci 30 let staré stavby narušil posun půdy pod stavbou. Jiným možným vysvětlením je, že observatoř se bortí pod dvoumetrovou vrstvou zmrzlého sněhu.
Čeští vědci hlásí: Myslík má problémy. Jde o jeden z vědeckých sudů, pojmenovaných českými dětmi, který je v Argentině součástí obří observatoře Pierra Augera. Česko je jedním z patnácti vyspělých států, které na projektu spolupracují. Ani renomovaní vědci ale zatím netuší, co se děje s Myslíkem. Přestože jisté chyby hlásila po spuštění velká část ostatních sudů instalovaných v argentinské pampě.
