Slovensko prochází na začátku nového školního roku politickou krizí. „Pocit trapnosti z vládnutí Matoviče trvá už dva a půl roku... Zničil představu o řízení státu,“ kritizuje sociolog Michal Vašečka.
„Richard Sulík podal demisi, a tím pádem si myslím, že je stav nezvratný. Pravděpodobně se po pondělí ocitneme v menšinové vládě,“ řekl v diskusním pořadu televize Joj předseda sněmovny Boris Kollár.
Z politických spojenců se v posledních letech stali nesmiřitelní soupeři. Hráli roli už v pádu vlády Ivety Radičové v roce 2011, teď jejich spory trhají na kusy i soudržnost současné slovenské vlády.
Nespokojenost s demokracií na Slovensku momentálně dosahuje 69 procent. Slovenský sociolog Michal Vašečka předvídá, že tato problematika se materializuje v příštích volbách.
Rok s populistickým Igorem Matovičem odhalil, že Slovensku chybí ve vládě silná politická osobnost, která by se těšila všeobecné autoritě a důvěře a byla by schopna mobilizovat občany.
Premiér Igor Matovič (OĽaNO) na svých dlouhých tiskových konferencích ujišťuje, že důvodem, proč má pandemie tak příznivý průběh, je především jeho zásluha. Jak je to ale doopravdy?
Koalice složená z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, hnutí Jsme rodina, liberální strany Svoboda a solidarita a strany Za lidi má v Národní radě ústavní většinu.
Poslední budou první a první budou poslední – tak nějak to stojí v Bibli. O tom, že to někdy může platit i v politice, se mohl přesvědčit šéf strany, která je vítězem slovenských voleb: Igor Matovič.
Změnu mohly představovat nové strany, například Za ľudí bývalého prezidenta Kisky. Šanci na vítězství měla i extremistická strana Mariana Kotleby. Největším vyzyvatelem Fica se nakonec stal Matovič.
