Plánovaná studie má zhodnotit ekonomické a ekologické aspekty případného splavnění Odry v českém pohraničí do Polska. Podle ministra dopravy Martina Kupky má určit, jestli do projektu investovat.
Podle ministerstva dopravy by splavnění Odry znamenalo napojení České republiky na evropskou síť vodních cest. Touto cestou by pak bylo možné transportovat kontejnery nebo automobily.
Odra, poslední velký německý tok s téměř přírodní podobou, se má splavnit pro velké lodě. Polsko a Spolková republika v roce 2015 uzavřely dohodu o narovnání a prohloubení koryta této pohraniční řeky.
Město se obává, že dopady kanálu na řeku Odru by byly zásadní v celém rozsahu jejího toku. Stavba by ohrozila biotopy a ovlivnila by podzemní vody včetně zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou
Pomoc proti suchu nebo odvodňovací kanál? Experti varují před negativními vlivy stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle nich vezme vodu z krajiny a negativně ovlivní biotopy.
V současné době může poldr Ratiboř pojmout 185 milionů metrů krychlových vody a má rozlohu přes 26 kilometrů čtverečních. Má se ale prohloubit až na 300 milionů metrů krychlových.
Pro západ Čech platí výstraha před bouřkami od nedělních 13.00 do 20.00, pro zbytek Čech pak od nedělních 15.00 až do pondělních 03.00 a pro Moravu a Slezsko od nedělních 18.00 také do 03.00.
Velká nad Veličkou (Hodonínsko)||ČTK|Zprávy z domova|Aktualizováno
Druhý stupeň v neděli ráno platí na Lubině ve Vlčovicích a Polančici v Polance nad Odrou. Na dalších 11 místech hladiny řek vystoupaly na úroveň prvního stupně.
Loni zůstala hladina podzemní vody v mělkých vrtech po celé září silně podnormální, letos se stav během devátého měsíce mírně zlepšoval, uvedli hydrometeorologové.
Hladina vody v řece kvůli suchu klesá a letošní deště pomůžou vždy jen na pár dní. Sucho se navíc podle předsedy zdejších rybářů Miloslava Černocha rok od roku stupňuje.
Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska.
O prodloužení Oderské vodní cesty se mluví řadu let. Splavnění úseku z Polska do Ostravy by pomohla těžkému průmyslu ve Slezsku. Jak daleko jsou přípravy, o tom diskutovali experti z Česka i Polska.
Varšava prosazuje vodní spojení mezi Dunajem, Odrou a Labem. Začít by chtěla splavněním Odry mezi polským městem Kandřín-Kozlí a Ostravou. Polsko proto začíná připravovat projekt s Českem a Slovenskem. A bude žádat o peníze z evropských fondů.
Průmyslu na Ostravsku by mohlo pomoci splavnění řeky Odry - z polského města Kožle až do Ostravy. V Bohumíně o tom jednali zástupci státních úřadů obou zemí. Jak v Česku, tak i v Polsku už vznikají studie, které určí nejlepší trasu pro budoucí lodní dopravu.
Majitelů motorových člunů přibývá, v současnosti jich je více než 70 tisíc. Za nárůstem stojí i dubnová vyhláška, která menším plavidlům povoluje vjezd na dříve zakázané vodní plochy. Podle některých starostů i plavců jsou ale právě takové čluny nebezpečné a hlučné.
Sucho a klesající hladina toků netrápí pouze Česko. Na mnoha evropských řekách nízká hladina vody zastavila lodní dopravu. Na Odře v Německu je hladina na pouhém jednom metru, což je zoufale málo pro nákladní lodě.
Ministerstvo dopravy chce už v příštím roce začít vyjednávat s kraji a radnicemi obcí a měst o možné stavbě plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Některé obce na trasách tohoto koridoru se ale obávají problémů.
V Nových Heřminovech na Bruntálsku se musejí připravit na rušné dny. Do obce se totiž načas nastěhovala demoliční firma. Přivezla s sebou těžkou techniku a právě dnes začala s rozebíráním prvního domu, který půjde k zemi kvůli plánované přehradě. Stavba nádrže, která má ochránit Krnovsko a část Opavska před velkou vodou, má začít do roku 2020. Nesouhlasí s tím vedení obce a část místních.
Umělý kanál spojující Labe a Dunaj by mohl být hotový v roce 2039. První reálný harmonogram této stavby dnes představil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák prezidentovi Miloši Zemanovi.
Debata o plavebním kanálu Dunaj – Odra - Labe trvá už více než sto let a stále není jednoznačně rozhodnuto. Problémů je totiž hodně. Tím největším jsou dopady na přírodu a odhadované náklady kolem 200 miliard korun.
Lidé z bohumínské části Pudlov mají pořád strach z povodní, proti velké vodě je nic nechrání. Správce toku už začal vymýšlet, kudy by ochranné valy měly vést. Jenže se ukazuje, že hráze chtějí všichni, ale jen málokdo na svém pozemku.
Česko by mělo vybudovat plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Stát se k tomu zavázal před 15 lety podpisem smlouvy AGN, tedy Evropskou dohodou o vnitrozemských vodních cestách i stvrzením přístupové smlouvy k EU. Průplav by měl vyjít na osm až devět miliard eur. Stát s ním počítá, kdy by měli dělníci začít s pracemi, ale není jasné. Obce, které leží v trase plánované vodní cesty, se tak nemohou rozvíjet.
Pyrotechnici dnes prohledávali koryto i břehy řeky Odry v Bohumíně. V minulých dnech tam totiž stavební dělníci objevili nevybuchlý ruský granát. Dnes ale našli jen dvě neškodné součástky munice - pouzdro od granátu a nábojnici.
Hladiny Odry a Nisy na polsko-německé hranici dál stoupají. Odra se u Frankfurtu rozlila do více než kilometrové šířky. V oblasti platí nejvyšší stupeň pohotovosti, požárníci a vojáci jsou v akci, obyvatelé tráví veškerý čas zabezpečováním svého majetku.
V noci vrcholily v Německu přípravy na velkou vodu. Povodňová vlna z Polska by měla dnes dorazit do Braniborska. Ve Frankfurtu nad Odrou už všechny břehy chrání protipovodňové zábrany. Obyvatelé měst a obcí ležících podél Odry do posledních chvil staví kolem svých příbytků valy z písku.