„Bylo mi deset let. Na to, jak jedeme na seřadiště, nedokážu zapomenout. Měli jsme dvoukolák, na něm byly kufry. Babička a její nejmladší syn, lékař, odcházeli do Terezína" vzpomíná Waletr Fischl.
‚Šťastný jsem až teď.‘ Příběh Waltera Fischla, jeho falešného árijského původu a široké rodiny
