Historici v knize Okupace 1968 a její oběti zpřesnili počet obětí, které si vyžádala okupace Československa v roce 1968. Podle aktuálních čísel zemřelo v jejím důsledku do konce roku 1968 137 lidí.
Ukrajina poskytla slovenské neziskové organizaci Camera Obskura dosud nezveřejněné dokumenty z ukrajinských archivů, které se týkají roku 1968 v Československu.
Poslankyně Marta Semelová (KSČM) stane před soudem kvůli svým výrokům o Miladě Horákové nebo invazi vojsk do Československa v roce 1968. Obvodní soud pro Prahu 1 projedná počátkem příštího roku žalobu na ochranu osobnosti, kterou na Semelovou i na její stranu podal právník Michal Kincl (TOP 09). Semelová se hájí svobodou projevu.
Moskva dnes zažila ojedinělý protest proti okupaci Československa před 47 lety. Ruský aktivista Vladimír Špitaljov před budovou českého velvyslanectví polil vodkou a spálil sovětskou vlajku.
Události z 21. srpna 1968 připomněl velký hudební happening Aby sny nezešedly. Koncert byl vrcholem stejnojmenné vzpomínkové akce, která probíhala na Václavském náměstí v Praze už od minulého týdne. Kolemjdoucím každý den nabízela autentické videonahrávky, fotografie a zvukové záznamy tehdejšího Československého rozhlasu.
Symbolicky v předvečer výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 vychází Černá kniha sovětské okupace s podtitulem Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968 – 1991. Autory publikace, která přináší nové údaje - o počtech obětí invaze a následného pobytu okupačních vojsk - jsou Prokop Tomek a Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu.
Fotografie, koncerty nebo videozáznamy připomenou srpnové události roku 1968. Velká vzpomínková akce nazvaná "Aby sny nezešedly" začíná na Václavském náměstí v Praze už dnes. V jeho spodní části vyrostlo pódium, ze kterého se budou denně ozývat i autentické nahrávky Českého rozhlasu.
Ve Spojených státech zemřel sovětský disident Vladimir Dremljuga, jeden z takzvaných osmi statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí protestovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dremljuga zemřel v květnu, ale jeho rodina to oznámila až teď.
Za vyzvědačství poslal soud Jaroslava Páníka z Rokycan v politickém procesu v roce 1962 na pět let za mříže. Krátce poté, co se dostal na svobodu, Československo obsadila sovětská vojska. Páník se rozhodl s kamarádem emigrovat. Když ujížděli do Rakouska, vjel jim do cesty sovětský transportér. Oba muži zemřeli. Rodiče se o smrti svého syna ale nikdy nedozvěděli. Věřili, že se mu podařilo emigrovat do Ameriky. Tragédii před nimi až do konce života utajila jejich dcera Hana.
Pařížský malíř a grafik Jaroslav Gorbaněvskij otevře 21. srpna v Praze svoji výstavu. Součástí budou také grafiky věnované osmi statečným lidem, kteří protestovali proti okupaci Československa na Rudém náměstí v Moskvě.
V Polsku zemřel bývalý komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski. Ve věku 90 let podlehl dlouhé nemoci. Jaruzelski byl ministrem obrany v srpnu 1968, kdy Československo okupovali vojáci Varšavské smlouvy. Život Polákům změnil ale hlavně kvůli události z prosince 1981.
Z památníku sovětských internacionalistů na Olšanských hřbitovech v Praze zmizely desky s nápisem na jejich oslavu. Pomník vznikl teprve nedávno, odhalili ho 15. února.
ODS chce odvolat šéfa komunistů Vojtěcha Filipa z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Důvodem je jeho vyjádření k úmrtí jednoho z čelních představitelů předlistopadové KSČ Vasila Biľaka. Podporu pro Filipovo odvolání chce získat u ČSSD a lidovců, ty ji ale nejspíš nepodpoří.
S mírnou pokutou vyvázla z přestupkového řízení ruská aktivistka Naděžda Miťuškinová. Soud jí nařídil zaplatit v přepočtu necelé dva tisíce korun za účast na vzpomínkovém aktu k 45. výročí protestu sovětských disidentů proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tehdy i letos si toto výročí skupina odvážných připomněla na Rudém náměstí.
V bulharské Sofii přebarvili památník sovětské armády, je teď sytě růžový. Anonymní tvůrce přidal velký nápis v češtině „Bulharsko se omlouvá“ doplněný bulharským překladem. Bulharsko bylo jedním z pěti států východního bloku, které se účastnily invaze do Československa přesně před 45 lety, 21. srpna 1968.
Kutnohorský fotokronikář Jaromír Procházka dnes slaví s nadsázkou řečeno své druhé narozeniny. O život ho málem připravily srpnové události roku 1968, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy. Procházka mapoval příjezd těžké techniky Rudé armády před kutnohorským Tylovým divadlem.
Dnešní 45. výročí okupace Československa má přirozeně i svůj slovenský rozměr. Podle různých zdrojů se počet slovenských obětí srpnové invaze pohybuje mezi 30 a 40. Nejvíc lidí zemřelo v Košicích, další v Bratislavě nebo Popradu. Vzpomínky na srpnové události jsou ale na Slovensku často velmi komorní, pro někoho až příliš.
Dnes je to přesně 22 let ode dne, kdy tehdejší Československo opustil poslední sovětský voják - generálplukovník Eduard Vorobjov. Pro sovětskou armádu tím definitivně skončil 23letý pobyt na československém území. Celkem ze země do konce června 1991 odešly na základě mezistátních dohod desítky tisíc sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků. Zahořkle i s nostalgií vzpomínají na cizí vojáky také lidé v obci Míšov v Brdech, kde měli Sověti vojenský objekt.
27. června 1991, tedy přesně před 22 lety, opustil tehdejší Československo poslední sovětský voják. Bývalé vojenské prostory, ve kterých Sověti působili, se ale s následky jejich pobytu vypořádávají dodnes.
Obrázek muže s rozhalenou košilí, který nastavuje hruď přímo do hlavně tanku na bratislavském náměstí, se stal ikonickou fotkou vystihující invazi do Československa v srpnu 1968. Autorem snímku byl fotograf Ladislav Bielik.
Lidé v Bratislavě na výročí srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy vzpomínali jen skromně. Na náměstí v centru města se kolem pamětní tabule, která připomíná tři oběti tehdejších událostí, sešlo pár lidí a několik politiků.
Na oběti srpnové okupace z roku 1968 se dnes vzpomínalo před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Jako v předchozích letech se i letos piety účastnili pamětníci tehdejší okupace, stovky přihlížejících a taky vrcholní politici a zástupci státu.
Na dnešek připadá výročí srpnové okupace Československa z roku 1968. Podílela se na ní i maďarská armáda, i když menší měrou než Sověti. A maďarská média letos poukazují na některé méně známé okolnosti vpádu vojsk.
Rozžhaveným železem chtěli 21. srpna 1968 bojovat proti přesile okupačních vojsk dělníci ostravské Nové huti. Radiožurnálu se podařilo získat svědectví přímo jednoho z aktérů vzpoury.
Před 44 lety probudil spící Československo rachot okupačních tanků. Armády pěti zemí Varšavské smlouvy násilně překročily naše hranice a rázně tak ukončily přísliby pražského jara 1968. V mnoha městech se střílelo, na ulicích zůstali mrtví a opět se střílelo i před budovou rozhlasu v Praze na Vinohradech, stejně jako v květnu 1945. Památku obětí zde uctí dnes dopoledne pietní akt.
O chystaném vpádu cizích armád v roce 1968 vědělo československé vedení ještě před oficiálním sdělením sovětského maršála Grečka, a to přes velvyslanectví v Budapešti. O této neznámé kapitole píše v rozsáhlé vzpomínce bývalý maďarský generál a poslední totalitní ministr obrany Ferenc Kárpáti.