Půda není jen nějaký hnědý substrát, je to superorganismus tvořený houbami, bakteriemi, půdní faunou a miliony druhů mikroorganismů. Ladislav Miko rád říká, že je to vesmír pod našima nohama.
Co je to zdravá půda? Jak může odolávat erozi? A dokážou zemědělské dotace zohledňovat péči o ni? V pořadu Českého rozhlasu Plus Leonardo Plus odpovídá půdní biolog Ladislav Miko.
Americké výzkumy přišly na souvislost mezi velikostí organismu a šancí na přežití v přírodě. „Nejvíc tady ale máme bakterií a organismů, které nevidíme,“ upozorňuje bioinformatik Jan Pačes.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Operace tehdy zachránila život šestatřicetiletému Josefovi Mynářovi, který trpěl nevyléčitelným nádorovým onemocněním jater. „Už jenom okraj jater vypadal jako játra,“ vzpomíná Mynář.
Na 3D tiskárnách s živým materiálem vědci pracují už déle. S jejich pomocí dokážou vyrobit třeba náhradní srdeční chlopeň z buněk pacienta nebo umělé maso z tkáňové kultury.
I když bochnatka americká nepatří v živočišné říši ke krasavcům, jde o velmi užitečný organismus. Funguje jako vodní filtr, živí se bakteriemi, řasami a sinicemi. Lidem ublížit nemůže.
Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat. A tomu už se dá říkat otužování. Bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme ničeho,“ tvrdí lékařka Kociánová.
Na podzim jsou náhlé změny počasí častější než třeba v létě. Zatímco někoho výkyvy teplot nebo tlaku vzduchu neovlivňují vůbec, jiní je vnímají velmi citelně. Vědci je označují za meteosenzitivní.
„Většinou je to v rovnováze, případně takzvaná speciace lehce převládá nad vymíráním. Ale to dnešní vymírání je řádově vyšší, než to, které probíhá neustále. V tom je ten problém,“ říká Kindlmann.
„Udržet se v mrazivém prostředí je jednodušší, když jste větší a kulatější. Když jdete do tepla, je zase lepší být menší,“ vysvětluje půdní biolog Ladislav Miko.
Jsou to paraziti v nejširším významu toho slova: od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A nadbytek virů dokazuje, že se jedná o úspěšnou strategii.
Inzulin je hormon, který ve zdravém organismu snižuje hladinu cukru v krvi. Diabetici musejí dodržovat zásady zdravého stravování a co nejvíce omezit příjem sacharidů.