Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu. ‚Myslí, že je inteligentní,‘ glosuje vědec
Nevládní organizace i panely odborníků OSN bijí na poplach. Světový fond na ochranu přírody uvádí, že od roku 1970 klesl index biodiverzity na celém světě o dvě třetiny. V tropických oblastech Jižní Ameriky dokonce o 94 procent. „Vymírání tady bylo vždy. Proti němu působí vytváření nových druhů, často se třeba jeden rozštěpí na dva,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Většinou je to v rovnováze, případně takzvaná speciace lehce převládá nad vymíráním. Ale to dnešní vymírání je řádově vyšší, než to, které probíhá neustále. V tom je ten problém,“ říká Kindlmann. Česko taky zastupuje v Panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby.
A je tu ještě jedna věc, která současný pokles biodiverzity odlišuje od těch předchozích. „Poprvé v historii není vymírání důsledkem nějaké přírodní katastrofy, třeba pádu meteoritu nebo výbuchu sopky. Bude výsledkem činnosti živého organismu a dokonce takového, který si o sobě myslí, že je inteligentní.“
Pro hodně lidí může být vyznění takových varování ale dost přehnané. A to, že nemusejí drhnout přední skla auta kvůli hmyzu, spíš přivítají. V historicky nedávné době se nám tady po Čechách a na Moravě proháněli vlci, medvědi a rysi. Pak je ale lidé vyhubili a spíš si oddechli.
Teprve na konci 20. století a teď v 21. století se začalo přicházet s programy na návrat vlků, medvědů nebo bobrů do přírody. To taky ne každý vítá. Slýcháme hlasy, které upozorňují na škody, které například bobři u řek způsobí kácením stromů. Kindlmann ale takový pohled na věc odmítá.
„Možná, že taková varování zní jako poplašné zprávy nebo jsou podobné úvahy pro někoho nezajímavé. Takový člověk radši asi půjde trávit svůj čas někam do nákupního centra, kde si bude prohlížet výlohy plné luxusního zboží. Jenže – ono se nám to naše drancování přírody jednou vymstí,“ zdvihá pomyslný varovný prst Kindlmann.
Klesá i množství hmyzu
Nejbližší regionální kancelář nevládní organizace Světový fond na ochranu přírody sídlí v Rakousku. Irene Luciusová je regionální ředitelkou pro zachování životního prostředí. A právě tahle organizace přišla nedávno s vlastní zprávou, o které se psalo a mluvilo v médiích bez nadsázky na celém světě.
„Zpráva vychází z takzvaného Indexu živé planety, který ukazuje, že počty zhruba 21 tisíc druhů vyšších organismů, jako jsou medvědi, ale také třeba žáby nebo plazi, se v průměru na planetě snížili o 68 procent. Jen za posledních 45 let. Musíme samozřejmě rozlišovat, o kterém regionu mluvíme. Na různých kontinentech klesly počty živočichů různě. V Evropě to bylo o 24 procent, zatímco v tropických oblastech jižní Ameriky to bylo o děsivých 94 procent,“ vysvětluje Luciusová.
Akademici z Ostravské univerzity objevili v jantarech nové druhy hmyzu. Jsou cenným důkazem evoluce
Číst článek
Dokládá to nedávnými monitorovacími programy. „Ukazují velmi strmý pokles počtů zvířat. Například jeden z nich v Německu, starý asi rok nebo dva, prokázal, jak dramaticky se snižuje populace hmyzu. Vyvolal tak velmi velký ohlas veřejnosti. Lidé si najednou začali uvědomovat, že donedávna bylo okolo nich mnohem víc hmyzu. Je to něco, co je velmi viditelné. Poznáváme to z naší osobní životní zkušenosti,“ říká Luciusová.
Počet lidí na planetě stále roste, lidi toho také konzumují stále víc. O tom svědčí velmi věrohodné údaje například mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství.
„Navíc stále víc cestujeme. Přibývá automobilů, lidé potřebují nebo chtějí jezdit víc než dřív. Proto se musejí stavět a rozšiřovat silnice. I proto se zabírá zemědělská půda a kácejí lesy. Tím pádem ubývá prostoru pro živočišné druhy. Není divu, že tomu odpovídají i ta data, o kterých mluvíme.“
Mizí stromy
Člověk přece odjakživa měnil přírodu a životní prostředí, dá se namítnout. Třeba Irsko bývalo kdysi dávno skoro úplně porostlé lesy. Místní je zcela vykáceli, a to už před dvěma stoletími. Až teď se zas snaží ostrov alespoň částečně zalesnit.
Vědci odhalili, jak hmyz hospodaří s květy. Hladoví čmeláci okusováním rostlin urychlují jejich růst
Číst článek
Ale jestli něco v Irsku opravdu lidskou populaci katastroficky ohrozilo, byla to neúroda brambor v polovině 19. století. Mohly za ni houbové choroby. Počet obyvatel se snížil asi o čtvrtinu a s biodiverzitou to nemělo nic společného. Jinými slovy, nejsou změny v přírodě způsobené lidskými zásahy něčím, s čím se planeta a lidská populace dokáží sami postupně vyrovnat?
„Skutečnost, že byly lesy v Irsku vykácené už před stovkami let, se odráží v tom, že tam úbytek biodiverzity teď není tak prudký, jako jinde. Prostě proto, že k němu už došlo někdy dřív. Jenže to, co se v historii stalo v Irsku, se teď opakuje v mnohem větším měřítku v tropickém pásu Ameriky. Stromy mizí, aby uspokojily větší spotřebu lidí. Takže ano, ten proces začal už dřív. Ale od začátku industrializace se stále zrychluje a teď vidíme jeho důsledky,“ říká Luciusová.
Luciusová doporučuje, abychom se víc zamýšleli nad naší spotřebou a výrobou.
„Řekla bych, že se to v prvé řadě musí týkat potravin. Toho, jak je i v našem prostředí produkujeme. Musíme se zamyslet také nad skladbou našeho jídelníčku. Jíme prostě příliš živočišných produktů. A to není dobré ani pro naše zdraví, což už se mnohokrát prokázalo. Jenže ono to není dobré ani pro přírodu, protože to vede k odlesnění v jiných částech světa,“ uzavírá z Vídně Irene Luciusová, regionální ředitelka pro zachování životního prostředí organizace Světový fond na ochranu přírody.
Celé Zaostřeno Víta Pohanky najdete v audiozáznamu.
