Podle úředníků magistrátu pomůže neudržované historické domy v Praze zachránit jen změna památkového zákona z roku 1987. Chátrajících budov jsou v české metropoli desítky. Jejich majitelé je většinou nechávají znehodnotit, aby místo nich mohli na lukrativních parcelách postavit nové objekty.
Pražští památkáři budou lidem mluvit do toho, jak má vypadat střecha na jejich domě. Především tedy těm, kteří bydlí v historickém centru metropole. Nelíbí se jim antény, satelity nebo nástavby. Manuál, kterým se budou Pražané řídit, by měl být hotový koncem roku.
Zámky na východě Čech se posunou o desítky a stovky let zpátky. Památkáři jim chtějí vrátit jejich původní podobu. Část změn už má za sebou například zámek ve Slatiňanech.
Pražské hřbitovy jsou plné kulturních památek, o které se nikdo nestará. Například historické náhrobky známých osobností často chátrají. Památkáři proto chtějí hřbitovy zkontrolovat. A to ve spolupráci s novým šéfem jejich správy, kterého vedení Prahy právě dnes vybere.
Těžká stavební technika ničí vzácné historické památky a cenné archeologické nálezy končí na skládce s dalším odpadem. Přesně to viděli už dvakrát opavští památkáři. Nedokončili průzkum pod zemí a nedokázali se s majitelem stavby domluvit. Pátrali jsme po odpovědi na otázku, jak je to vůbec možné. A jaké zákony hlídají záchranu dědictví našich dávných předků.
Přístup k památkové rezervaci v Praze se změní k lepšímu, doufá radní pro kulturu Václav Novotný. Dnes do kanceláře ředitele odboru památkové péče uvede Jiřího Skalického. Na základě konkurzu vystřídal Jana Kněžínka, proti jehož některým rozhodnutím protestovala odborná veřejnost.
Chování památkářů na pražském magistrátu se změní a bude mít jasná pravidla, která zabrání klientelismu. To slibuje nový muž v čele odboru památkové péče Jiří Skalický, který se funkce ujme ve čtvrtek. O korupčním prostředí v památkářském sektoru informují členové Klubu za starou Prahu ve speciálním věstníku.
Jedním z plánů Národního památkového ústavu na tento rok je seznámit laickou veřejnost i soukromé majitele vzácných staveb s původními řemesly a technologiemi, které by mohly pomoci památkové objekty udržet v původním stavu.
Památkářům se nelíbí projekt na přestavbu historického paláce v Loretánské ulici na Hradčanech, ve kterém má být knihovna Václava Havla. Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu dnes celý projekt posoudila a měla k němu zásadní výhrady.
Problematika zasazování nových architektonických počinů do historických center měst se řeší v mnoha regionech více či méně úspěšně. V Praze se nedostatek pravidel projevuje zejména ve výstavbě mamutích nákupních center v místech, kde by stavby, pro které není architektura jen ‚obalem‘, ale naopak prvořadým zájmem, mohly zvýšit kredit města.
6:02
|Igor Maňour, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková|Výtvarné umění
Gotické sklepy u pražské Národní třídy, kde vzniká nové obchodní centrum, budou chráněny jen zčásti. Ministr Jiří Besser prohlásil šest sklepů za kulturní památku, o zbylém středověkém sklepení se bude jednat.
Oprava hlavního sídla Národní knihovny v Praze je stále ostře sledovanou událostí. Poté, co utichly debaty kolem stavby Kaplického Blobu, se stále mluví o průběhu rekonstrukce zastaralého barokního areálu Klementina, kde knihovna sídlí. Nově se objevily spekulace o tom, že by v jeho podzemí měly vzniknout garáže pro zaměstnance knihovny. Ty ale popřelo jak vedení knihovny, tak památkáři, kteří na opravu národní kulturní památky dohlíží.
Památkáři chtějí, aby na místě vyhořelé Petrovy boudy v Krkonoších vznikla replika původní stavby. Se svým návrhem se chtějí obrátit i na společnost, které Petrova bouda patřila.
Galerie hlavního města Prahy uspořádala v opuštěném barokním paláci Colloredo-Mansfeld výstavu studentům uměleckých škol a rozhodla se chátrající areál dočasně zpřístupnit. Hrozí jí ale pokuta od památkářů z magistrátu, neboť při instalaci natloukli galeristé hřebíky do chráněné barokní fasády. Palác Colloredo-Mansfeld je kulturní památkou, proto na jakékoli zásahy dohlížejí památkáři, a ti s Galerií zahájili správní řízení kvůli nepovoleným zásahům uvnitř budovy i na její fasádě.
O tom, jaký bude další osud zimního stadionu na pražské Štvanici, bude dnes jednat Rada hlavního města Prahy. Proti demolici kulturní památky, která začala v sobotu, vystoupili mimo jiné také památkáři z Národního památkového ústavu.
Ministerstvo kultury vyzvalo Krajský úřad Plzeňského kraje k tomu, aby tamní památkový odbor přezkoumal způsob rekonstrukce Karlova mostu. Plzeňský krajský úřad udělil hlavnímu městu Praze jako vlastníkovi mostu ve svém prvním rozhodnutí pokutu v rekordní výši tří a čtvrt milionu korun, Praha se odvolala, ministerstvo kultury ji vyslyšelo a Plzni vrátila k přezkoumání své rozhodnutí znovu. V prosinci památkáři z Plzně rozhodli, že Praha za chybnou opravu národní kulturní památky dostane pokutu ve výši 950 tisíc korun. Ale i proti tomuto rozhodnutí se zástupci pražského magistrátu odvolali.
O třicet osm objektů se rozšíří seznam národních kulturních památek. Vláda dnes rozhodla o tom, že jich bude celkem 274. Nově se národní kulturní památkou stane například Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, kubistický dům U Černé Matky Boží v Praze, brněnský hotel Avion nebo vila Primavesi v Olomouci. Z movitých památek bude nejvyšší ochranu státu požívat zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky či železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936.
Za citlivou rekonstrukci Karlova mostu chce dnes v Praze demonstrovat Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Podle jejích představitelů se Karlův most opravuje jako jakýkoliv silniční most, a to je špatně. Požadují proto zastavení současné rekonstrukce.
Národní památkový ústav prošel v uplynulém roce rozsáhlou reorganizací. Cílem bylo mimo jiné posílit poddimenzovaná krajská pracoviště a zajistit racionální správu památkových objektů zpřístupněných veřejnosti.