Oprava hlavního sídla Národní knihovny v Praze je stále ostře sledovanou událostí. Poté, co utichly debaty kolem stavby Kaplického Blobu, se stále mluví o průběhu rekonstrukce zastaralého barokního areálu Klementina, kde knihovna sídlí. Nově se objevily spekulace o tom, že by v jeho podzemí měly vzniknout garáže pro zaměstnance knihovny. Ty ale popřelo jak vedení knihovny, tak památkáři, kteří na opravu národní kulturní památky dohlíží.

6:30 19. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Barokní areál pražského Klementina je podobný starověkým Pompejím. Při opravě hlavního sídla Národní knihovny archeologové netuší, co ještě odhalí a do jaké míry musí plány rekonstrukce pozměnit.

„Pokud by se šlo opravdu do velkých hloubek, tak se tam najde spousta věcí, o kterých zatím informace nejsou. Ale zase nejlíp je těm věcem bez zásahu, pod zemí,“ říká památkář Pavel Jerie.

Pod barokní stavbou vede například středověká kanalizace a až tři metry pod zemí mohou být základy gotického dominikánského kláštera.

„O středověké historii tohoto areálu se ví z archivních údajů, ale jak skutečně tam ty stavby vypadaly, ten bývalý dominikánský klášter a tak, o tom se příliš neví,“ dodává Pavel Jerie.

Proto se během příprav revitalizace Klementina záměry měnily tak, aby se nemuselo kopat do hloubky a už vůbec ne pod areálem hloubit podzemní garáže nebo sklady knížek.

„Už v tom starším záměru se předběžně počítalo s garážemi pro zaměstnance Klementina ve dvoře před Zrcadlovou kaplí, to je v tom prvním dvoře směrem od Mariánského náměstí," upřesňuje Jerie.

"Tam jsme s ohledem na předpokládané archeologické nálezy takovéhle garáže nechtěli,“ vrací se do minulosti památkář Pavel Jerie, který za Národní památkový ústav na rozsáhlou opravu Klementina dohlíží.

Překladiště knih

Podle několik měsíců starých úvah proto platí, že dovolí zásahy do podzemí pouze nad hospodářským dvorem, tedy v části, kterou mají archeologové prozkoumanou. Tady by mělo vzniknout překladiště knih.

„Návštěvníci knihovny tam nikdy parkovat neměli a neměli tam parkovat ani zaměstnanci. Knížky se tam měly pohybovat výtahem a potom různými dopravníky, které měly být rozvedeny po chodbách,“ doplňuje svého kolegu Milan Šindler.

A potvrzuje tím slova ředitele Národní knihovny Tomáše Böhma, že pod Klementinem nebude ani parkoviště ani depozitář knížek, jak se ještě před lety uvažovalo.

„Pod Klementinem nevznikne parkoviště pro dvacet míst. Pod Klementinem, pokud vznikne, tak vznikne ten zásobovací dvůr, kde by mohla v případě, že by to bylo schváleno, vzniknout nějaká parkovací místa. Ale pokud by ta parkovací místa vznikla, tak by nebyla využita pro zaměstnance knihovny, ale byla by přednostně využita například pro hendikepované návštěvníky Klementina,“ upřesňuje Böhm.

Ve hře jsou tři varianty - pokud bude budováno depo knih, tak auta by měla vjíždět buď z Platnéřské ulice nebo z vnitřních prostor Klementina. A nebo by se do podzemí vůbec nešlo a knihy by se přepravovaly během noci či brzkého rána. Vše je ale zatím ve stádiu úvah.

Oprava historického Klementina by měla skončit do roku 2016 a měla by vyjít na dvě miliardy korun.

Michaela Vetešková, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít