„Opakované nedostatky vody, když bude stav El Niňo – a tohle nebylo zvlášť veliké – budou nastávat vždy. Lidem se voda sebrat nedá, takže bude potřeba omezit lodní dopravu,“ odhaduje Jan Hollan.
Panamský průplav je sladkovodní, závislý na umělých jezerech, a tudíž je i náchylný k poklesu hladiny, když je sucho. Tím se liší od Suezského průplavu.
Zřícení mostu v americkém Baltimoru může mít výrazné ekonomické dopady. Úterní neštěstí totiž prakticky uzavřelo tamní přístav, který byl 9. nejrušnějším v USA.
Pro průjezd jedné lodi potřebuje Panamská kanál 200 milionů litrů sladké vody, což ředitel správy průplavu označil za velkou nevýhodu. Kvůli suchu tak správa omezila provoz.
Drogy putovaly z Ekvádoru přes Panamský průplav do Rotterdamu, než je 13. července při kontrole kontejneru našli speciálně vycvičení psi. Zátah byl utajený, aby nenarušil vyšetřování.
Podle jedné z místních farmářek přišli před několika lety úředníci přeměřit jejich dům. Když obyvatelé protestovali, donutili je příslušníci národní gardy lehnout si na zem a bili je tyčemi.
Nepřestává fascinovat. Už od roku 1914. Tehdy v polovině srpna, těsně po začátku první světové války, proplula touto unikátní vodní cestou oficiálně první loď.
Do rozšířeného Panamského průplavu vplula první loď. Plavidlo s původním názvem Andronikos čínští majitelé přejmenovali na počest znovuotevření průplavu na Panama. Čínskou firmu, které plavidlo s 9 tisíci kontejnery na palubě patří, vylosovali správci vodní cesty v dubnové loterii.
Panamský průplav dnes zažije největší slávu od svého otevření, dokonce větší, než byla oslava sta let jeho provozu před dvěma lety. Otevírají se tam totiž nová zdymadla, která pojmou daleko větší lodě. Na rozdíl od původního vodního díla, které postavili a dlouho provozovali Američané, teď má vše na starosti samotná Panama a na slavnostní okamžik pozvala desítky hlav států.
Rozšířeným panamským kanálem jako první propluje loď Andronikos čínské nákladní firmy Cosco. Správci průplavu ji vylosovali v loterii. Z Atlantského do Tichého oceánu se loď pod vlajkou Marshallových ostrovů vydá 26. června, kdy se průplav slavnostně otevře.
V Nikaragui začali stavět nový průplav. Podle slibů čínského investora by měl Atlantik s Pacifikem propojit už v roce 2020. Proti stavbě ale protestují Nikaragujci i ochránci životního prostředí. Projekt v přepočtu za 1100 miliard korun chce konkurovat Panamskému průplavu, který by měl za rok otevřít novou soustavu zdymadel pro lodě s třikrát větším nákladem než dosud.
Panamský průplav už sto let mění lidské životy. Pro ekonomiku středoamerické země jsou poplatky za proplutí tisíců lodí největším příjmem. Unikátní vodní cestu postavili Američané, dnes už ji ale 14. rokem spravují Panamci.
Obří jeřáby a tisíce dělníků staví gigantická zdymadla v Panamském průplavu. Gigantické jsou i peníze, o něž jde v nejnovějším sporu mezi Panamou a stavební firmou, která obrovskou zakázku získala. Rozhodnout by měl co nejdřív smírčí soud. Stavební práce na rozšíření průplavu by tak měly pokračovat. Původně hrozilo, že se modernizace důležité vodní cesty úplně zastaví.
V Panamě zadrželi severokorejskou loď s tajným nákladem zbraní. Informoval o tom prezident středoamerické země Ricardo Martinelli, podle kterého plavidlo mířilo z Kuby do Panamského průplavu. Nepovolená zásilka se ukrývala mezi kontejnery s hnědým cukrem. Přesné složení nákladu teď podle prezidenta zjišťují panamští vyšetřovatelé. Podle prvních zpráv jde o raketovou technologii.
Dělníci pracující na rozšíření Panamského průplavu se vrátili do práce poté, co se jejich odborový svaz dohodl s vládou a provozovatelem průplavu na zvýšení minimální mzdy. Stávka 4 tisíc pracovníků ohrožovala otevření třetí cesty v této důležité dopravní spojnici.
Rekonstrukce Panamského průplavu se zastavila. Dělníci vstoupili do časově neomezené stávky. Dožadují se mzdy, kterou jim stavební společnost dluží, a zároveň žádají zvýšení platů. Konsorcium sice namítá, že dělníci dostávají nadprůměrné platy, ale přiznává, že má problém s výplatami, který se snaží řešit.
Kolumbie jedná s Čínou o výstavbě dopravní trasy, která by měla konkurovat Panamskému kanálu. V rozhovoru pro list Financial Times o tom mluvil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Podle plánu by měla železnice propojit kolumbijské přístavy na pobřeží Tichého a Atlantského oceánu - Buenaventuru a Cartagenu.