Hamás pocítí peklo, pokud nepropustí rukojmí, slíbil Trump. Chce také ekonomickou silou připojit Kanadu
Pokud Hamás nepropustí do prezidentské inaugurace 20. ledna zbytek rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, propukne v blízkovýchodním regionu peklo. Palestinskému teroristickému hnutí tak v úterý na konferenci ve svém floridském sídle podle agentur pohrozil zvolený americký prezident Donald Trump. Také zmínil, že chce použít ekonomickou sílu na získání Kanady a nevyloučil využití vojenské síly na získání Grónska a Panamského průplavu.
Ani po novinářských otázkách však nespecifikoval, co přesně má oním „peklem“" na Blízkém východě na mysli. „Pro Hamás to nebude dobré a upřímně řečeno to nebude dobré pro nikoho. Vypukne peklo. Nemusím říkat víc, ale je to tak,“ řekl Trump a dodal, že „nikdy nemělo dojít“ k teroristickému útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
Válku v Pásmu Gazy proti Hamásu zahájil Izrael v odvetě za teroristický útok, při němž ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců 7. října 2023 v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob odvlekli do Gazy jako rukojmí.
Necelá stovka rukojmích je dodnes zadržována, z nich asi třetina je však zřejmě po smrti. Izraelská odvetná ofenziva zničila velkou část Pásma Gazy masivním bombardováním a podle ministerstva zdravotnictví v Gaze při ní zemřelo téměř 46 000 lidí. Údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Trump junior je na návštěvě v Grónsku. Jeho otec ho chce připojit k USA
Číst článek
Steven Witkoff, kterého si Trump vybral jako svého zmocněnce pro Blízký východ, v úterý v Mar-a-Lago před novináři uvedl, že doufá, že bude mít dobré zprávy ohledně rukojmích již 20. ledna (den inagurace). Poznamenal také, že poletí do katarského Dauhá, kde se bude o věci ve středu jednat. „Je to prezident, jeho pověst, věci, které řekl, co je hnací silou tohoto vyjednávání, a tak doufejme, že to všechno vyjde a zachráníme nějaké životy,“ řekl Witkoff.
Palestinské teroristické hnutí Hamás podle zdroje ze skupiny, na něhož o víkendu odkazovala světová média, schválilo seznam 34 rukojmí, jejichž propuštění požaduje Izrael v případě dosažení dohody o příměří.
Hamás rovněž potvrdil, že propuštění rukojmí je podmíněno dosažením dohody o stažení izraelské armády z Pásma Gazy a o trvalém příměří. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nicméně uvedl, že hnutí zatím podobný jmenný seznam rukojmích neposkytlo.
Připojení Kanady
Nastupující americký prezident Donald Trump také na tiskové konferenci vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale k témuž účelu použít sílu ekonomickou. Připojení 40milionové země, což jasně odmítají kanadští politici, by podle něj bylo prospěšné americké národní bezpečnosti.
Osmasedmdesátiletý politik na dotaz novináře o možném použití vojenské síly k připojení severního souseda USA řekl: „Ne, sílu ekonomickou, protože Kanada a Spojené státy to by skutečně bylo něco.“
12:13
Republikáni jsou silní, ale ne jednotní. Trump nesmí ztratit víc než dva zákonodárce, míní amerikanista
Číst článek
„Zbavíte se uměle nakreslené hranice a podíváte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost,“ poznamenal Trump, který naopak odmítl vyloučit použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska.
Problémem Kanady podle Trumpa je, že Spojené státy utrácejí obrovské peníze za její bezpečnost a zároveň s touto zemí mají velký obchodní deficit. USA přitom podle něj nepotřebují žádné kanadské produkty. „Nepotřebujeme jejich auta, nepotřebujeme další produkty, nepotřebujeme jejich mléko, máme mléka dost,“ nechal se slyšet.
Jednou se prý kanadského premiéra Justina Trudeaua, kterého na tiskové konferenci opět označil za guvernéra, zeptal, co by se stalo, kdyby se tak Spojené státy nechovaly. „Kanada by se rozpustila, Kanada by nebyla schopná fungovat,“ prohlásil prý podle Trumpa šéf kanadské vlády.
Podle Trumpa takto USA vůči Kanadě postupují ze zvyku, a protože Američané mají rádi své sousedy, ale není to možné dělat navždy. Bylo by to prý v pořádku, pokud by Kanada byla součástí Spojených států, ale ne, když je to samostatná země, je přesvědčen Trump.
Grónsko a Panamský průplav
Trump také prohlásil, že chce Mexický záliv přejmenovat na Americký, uvedly agentury.
Na přímou otázku, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl záporně. „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump novinářům.
Trump je potvrzeným vítězem prezidentských voleb. ‚Významný okamžik v dějinách,‘ napsal
Číst článek
Zájem o Grónsko, které v úterý navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období v roce 2019, kdy se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej. Trump v úterý zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost či právě pro připojení k USA.
V souvislosti s Panamským průplavem Trump kritizoval bývalého a nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou.
„Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Jimmy Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal. Prezident z let 1977-1981 zemřel ve věku 100 let 29. prosince 2024 a jeho pohřeb se uskuteční 9. ledna.
Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu, mimo jiné s příslibem, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko samo zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech nepravdivě tvrdil, že sliboval, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“ zdi.
