Tiani dosud vedl prezidentskou stráž, která ve středu zadržela Bazouma v prezidentském paláci a následně oznámila, že prezidenta svrhla kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a špatnému vládnutí.
Pařížské olympijské hry budou příští rok využívat ty nejmodernější technologie. V ulicích budou na bezpečnost dohlížet chytré kamery a ve vzduchu dost možná budou cestující převážet elektrické taxíky.
„Kdo ji zažil, tak vidí, že je to něco speciálního. Je to velká, celosvětová záležitost a myslím si, že se tomu nic nevyrovná,“ říká Tomáš Staněk o olympiádě.
Podle průzkumu si až 82 % Francouzů myslí, že vstupenky na olympiádu jsou příliš drahé. Podle organizátorů ale i se započítanou inflací stojí podobně jako při předchozích hrách.
„Jsem rád, že můžeme takhle prožívat další olympijský cyklus. Je to super, baví mě to. Co se týče tréninku, myslím, že nás extra změna nečeká. Záleží na nás, co vymyslíme mimo trénink,“ říká Fuksa.
Minulý týden Bach uvedl, že verdikt pravděpodobně nepadne před říjnovým zasedáním MOV v Bombaji. Nyní byl ještě opatrnější. „Musíme být co možná nejvíce přesvědčení, že jsme si vybrali správně,“ řekl.
I přes meziroční růst letiště nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Podle Řízení letového provozu ČR letos také vzrostl letecký provoz nad Českem.
Posluchači se můžou těšit na reportáže a rozhovory třeba s judistou Lukášem Krpálkem. Ten bude součástí Olympijského roku už potřetí. V obou předešlých případech slavil olympijský titul.
Český rozhlas připravil seriál Olympijský rok, ve kterém bude zblízka sledovat přípravu několika českých sportovních hvězd. Jednou z nich je vodní slalomář Jiří Prskavec.
Nakladatelství Gallimard, které vydává Kunderovy knihy, upřesnilo, že při posledním rozloučení zazněla Janáčkova sonáta v podání Kunderova otce, klavíristy, Ludvíka Kundery.
„Takový parkur jsem možná viděl někdy v televizi, ale sám jsem takovou náročnost nikdy nejezdil. Už dva roky připravujeme koně, aby mohly tak velké závody skákat,“ říká Filip Doležal.
Výstava je „z velké části výsledkem práce, vynalézavosti a vášně Henriho-Paula Nargeoleta“, který se měl zúčastnit jejího slavnostního zahájení, uvedl jeden z kurátorů výstavy Pascal Bernardin.
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy si lidé ve Francii připomínají spisovatele Milana Kunderu, který začátkem týdne zemřel.
Výtržnosti trvaly zhruba týden, a podle různých zdrojů je ukončily různé faktory. Třeba únava, policejní represe nebo výzva matek synům, aby se vrátili a neničili cizí majetek ani své rodiny.
Francouzský exministr kultury Jack Lang mluví o Kudnerovi jako o symbolu člověka, který bojoval za svobodu, umění a kulturu. Se slavným autorem se loučili i v knihkupectví a nakladatelství Gallimard.
Nákladní loď do Paříže přivezla části krovů, které jsou vyrobené z masivního dubového dřeva. Jeřáby je v létě zvednou na střechu katedrály a řemeslníci je tam postupně upevní.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí pozdě večer vyzval k „udržení masivní přítomnosti“ policie a bezpečnostních složek v ulicích. Podle něj to má přispět k „návratu klidu a pořádku“.
Před osmnácti lety Francií po tři týdny otřásaly pouliční násilnosti. Zda dosáhnou nynější události rozměrů jako v roce 2005, není dosud jasné, vláda totiž zaujala přece jen diferencovanější přístup.
Policisté rozehnali mladistvé, kteří na ně házeli kameny a zápalné lahve. Zadrželi tři chlapce a tři dívky ve věku 15 až 17 let čtyřiadvacetiletého Švýcara.
Policie kvůli dalším očekávaným nepokojům v zemi znovu nasadila 45 000 policistů a četníků, přičemž oproti předchozím dnům výrazně zvýšila jejich počet v Marseille a Lyonu.
Německý prezident Steinmeier uvedl, že „plně chápe situaci v sousední zemi“. Vyjádřil také naději, že „násilí v ulicích co nejdříve skončí a že se podaří obnovit sociální smír“.
Hostem vysílání byla Pavlína Koubská, státní úřednice z francouzského ministerstva financí. „Prezident Macron se snaží uklidňovat atmosféru a nevyhlásil výjimečný stav, aby neeskaloval další napětí.“
Ministr Darmanin, který navštívil policisty v Mantes-la-Jolie, vyjádřil přesvědčení, že „zvítězí republika, ne výtržníci“. Není si podle něj možné plést delikventy s většinou Francouzů.
