Nedostatek peněz na školství plyne z hlavního vládního nesplněného slibu – totiž že bude vydávat na vzdělání v poměru k HDP aspoň jako je průměr vyspělých zemí.
Od roku 2000 byl Pellegrini dvacet let členem strany Smer a blízkým spolupracovníkem Roberta Fica i v časech, kdy se za jeho vlád Slovensko proměnilo v „mafiánský stát“, jak řekl exprezident Kiska.
Nekompromisní první vystoupení Roberta Fica po atentátu na něj nejen zhatilo všechny šance na usmíření na Slovensku, znamená také problém pro jeho partnery, pro Česko v první řadě.
Kaliňák řekl, že cesta ke smíru a respektu nevede přes „falešnou politickou korektnost“. To je bohužel přesné, protože napětí a dlouhodobý nesvár mají na Slovensku hluboké kořeny.
Okopávání kotníků bylo vidět v posledních dnech kolem nápadu rušit některá ministerstva, privatizace státních firem, zmíněného zákoníku práce i daní. Jako by koaliční strany začaly myslet na volby.
Změnu v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech, která namísto memorování přinese důraz na dovednosti a schopnosti, mohou začít školy zavádět dobrovolně od září 2025 a povinná bude od září 2027.
Vítězství Petera Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách je pro česko-slovenské vztahy o něco horší zprávou, než kdyby ho porazil občanský kandidát podporovaný opozicí Ivan Korčok.
Ministr školství Bek získal miliardy na doplacení nepedagogických pracovníků, jenže po rozepsání peněz na školy se ukázalo, že stále chybí 800 milionů. Znovu se bude jednat až v červenci.
Naše země opět nevzkvétá, dalo by se říct slovy Václava Havla z jeho prvního prezidentského novoročního projevu 1990. Kdo ho přečte celý, zjistí, že obsahuje i dodnes platná vysvětlení, proč.
I Evropu čekají letos volby – do Evropského parlamentu –, které ji sice nezmění, jako by Trump změnil Ameriku, ale pravděpodobně posílí extrémně pravicové a populistické strany.
Lidé na východě – na rozdíl od Západu – neměli takřka žádné zkušenosti se sociální a majetkovou nerovností, která najednou bila do očí a způsobovala a způsobuje rozčarování.
Fico vyhrál volby s heslem „ani náboj Ukrajině“ a s prokremelskou rétorikou. Nicméně na prvním summitu EU v Bruselu nakonec hlasoval pro všechny proukrajinské body usnesení.
Experti upozorňují, že nelegální migraci nelze zastavit na hranicích Unie, protože úřady jsou vždycky o krok pozadu za pašeráky a především – motivace uprchlíků je nezměrná.
Dokument, který před pár dny schválila vláda, na více než 180 stranách velmi dobře s množstvím dat a srovnání se světem analyzuje ne úplně uspokojivou situaci rodin v Česku. I pět cílů je v pořádku.
První sebral školství 30 a druhý takřka 12 miliard, přitom premiér Fiala, ministr financí Stanjura i Mikuláš Bek stále hovořili o vzdělávání jako o prioritě.
Zavedení spotřební daně na tiché víno vypadlo především péčí jihomoravských koaličních politiků z konsolidačního balíčku, který teď schvaluje Sněmovna.
V rozpočtu na příští rok plánuje kabinet schodek 252 miliardy. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že zlepšení je to menší, než vláda vyhlásila v dokumentaci konsolidačního balíčku.
Za patnáct let odešlo ze Slovenska více než 350 tisíc lidí, nejvíc do Česka a Německa, z toho polovina jsou mladí do 30 let. To jsou čísla ze země bez budoucnosti.
