Nebýt skoro dvacetiprocentní inflace (předpovědi na léto), války, hrozby vypnutí ruského plynu a dalších asi deseti ničivých krizí, byl by to dobrý plán zodpovědného hospodáře.
Nový ministr školství nebude mít vůbec jednoduchou práci. Čekají na něj mnohé reformy v různém stavu rozpracování. Jejich dokončení by bylo těžké i s dokonalou znalostí resortu, kterou ale Balaš nemá.
Nad tím, proč se ještě Rusové nevzbouřili, jak vnímají současný režim Vladimira Putina a jakou stopu po sobě v mentalitě ruských občanů zanechal Stalin se v komentáři zamýšlí Petr Šabata.
Celý západ po Buči rozhořčeně mluvil jedním hlasem – až na maďarského premiéra Viktora Orbána. Tehdy řekl, že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev.
K příležitosti výročí operace Anthropoid ministři členských zemí NATO popřeli existenci dohody, podle které by NATO neposkytovala bojová vozidla Ukrajině. O dohodě dříve hovořili němečtí poslanci.
Zásadní je prohlášení premiéra Petra Fialy po schůzce, že Česká republika by chtěla zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta už v roce 2024, tedy o rok dříve, než si zapsala do programového prohlášení.
O příspěvcích na bydlení, které bere zlomek těch, kteří na něj mají nárok, i o jednorázových 5000 korunách na dítě se v komentáři rozepsal Petr Šabata.
Protože pro Putina je naprosto nepřijatelné vyhrát až ve druhém kole. Ale v roce 1999 se nemýlil, když řekl, že všechny diktatury pomíjejí. Jak aktuální právě 9. května 2022.
Zakladatel Microsoftu a jeden z nejbohatší lidí světa Bill Gates varoval před zemním plynem jako významným zdrojem energie pro průmysl i domácnosti dávno před vpádem Ruska na Ukrajinu.
Investujeme další miliardy nejen do vzdělání ukrajinských dětí, ale dáváme i výrazný finanční impuls celému systému, aby si poradil se speciálními potřebami českých školáků.
Slovensko zůstalo rozštěpené. Šéf Směru a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico v prohlášení k ruské agresi uvedl: Ruská federace se rozhodla řešit ohrožení vlastních národních zájmů vojenskou silou…
Statistický úřad zveřejní na začátku března i celostátní údaje za 4. čtvrtletí a celý rok. Poměr se ještě sníží v neprospěch škol. Na konci roku se totiž vyplácí odměny a mzdy v ekonomice poskočí.
V uplynulých dvou letech se přesvědčivě ukázalo, že se nedá dobře vládnout bez důvěry ve společnosti, bez důvěry občanů, lidí, kteří například mají dodržovat protiepidemická opatření.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Dobšík komentoval krok vlády: „Deklarovaná priorita školství nové vlády dostala velkou trhlinu. Ještě ani nezačali a už zklamali.
Teď už občanům Česka nezbývá než doufat, že nová vláda Petra Fialy (ODS) ví, co činí, když nechce prodloužit nouzový stav a nechystá na svátky nová omezení.
Ministr v demisi povinnost zavádí, ministr budoucí ji zruší. Vlastimil Válek (TOP 09) upozorňuje, že taková povinnost se nedá vymáhat a vlastně se celá akce ani nedá zvládnout.
Česko jako by mělo dva různé časy, není to poprvé v době epidemie, ale tentokrát je to rozdíl do očí bijící. Jeden je čas politiků. A pak tu je čas, který diktuje epidemie.
Klimatická konference v Glasgow je a není důležitá. Důležitější ale je, aby klimatické změně rozuměli občané, uvědomovali si, co se proti ní dá dělat a žádali to od svých politiků, píše Petr Šabata.
Netřeba si dělat iluze, že prezident Miloš Zeman sestavování vlády usnadní. Několikrát řekl, že první pokus udělí vítězné straně, nikoliv koalici: Pokusí se o to tedy Andrej Babiš (ANO).
První školní den vyzval ministr Robert Plaga (za ANO) učitele, aby se nesnažili okamžitě a bezhlavě dohánět látku, kterou v minulém koronavirovém roce nestihli probrat.
Jak může klimaticky odhodlaná společnost – a to výzkum dokládá – spolupracovat s vládou na řešení, když nezná její názory? Propast mezi očekáváním veřejnosti a konáním politiků je hluboká.
Přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu.
Ze série rozhovorů s významnými evropskými politology a historiky o širším kontextu voleb v Česku ale plyne, že epidemie přece jen vliv na rozhodování voličů mít bude, byť zprostředkovaně.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že by Evropská unie měla o zahraničněpolitických otázkách hlasovat kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně. Mělo by se tedy zrušit právo veta.
