Muniční iniciativu předseda české vlády popsal jako snahu zajistit nákup munice ze třetích zemí, dokud ji nebudou dostatek vyrábět státy na Západě. „Máme know-how, kontakty a zkušenosti,“ řekl Fiala.
Česko domlouvá s Ukrajinou podobu dvoustranné dohody o bezpečnostní spolupráci. „Na Ukrajinu by mohla být přenesena výroba, kterou Ukrajinci technicky zvládnou,“ přibližuje Jiří Hynek.
Německem ohlášená suma je dosud nejvyšší, jakou zatím veřejně oznámil některý ze států zapojených do české iniciativy zaměřené na nákup munice mimo Evropskou unii.
Podle Reuters šéf unijní diplomacie řekl, že výsledek války určí letošní jaro a léto. Mnozí analytici podle něj očekávají, že Rusové v létě podniknou významnou ofenzivu.
„Česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně mluví o míru,“ řekl Fico.
Macron by podle senátora Fischera měl více myslet na domácí politiku a vysvětlovat, proč je pomoc Ukrajině důležitá, protože její podpora u veřejnosti upadá.
„V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu,“ uvedl Fiala.
Lidé angažující se v humanitární nebo i vojenské pomoci v posledních měsících cítí, že zájem o válku i pomoc slábne a že se v polské společnosti probouzí staré křivdy.
Na obnovení a pokračování dodávek se podle prezidenta pracuje. Ukrajina sice dosud není s to sama si zajistit své potřeby, ale každý měsíc se ukrajinské schopnosti zvětšují.
Celá letošní konference se nesla v nečekaném duchu, za který mohla politika amerických republikánů. Zavládla nejistota, jestli bude na Ameriku třeba za rok spolehnutí, pokud by volby vyhrál Trump.
Téměř pět miliard korun darovali Češi na humanitární pomoc a víc než jednu miliardu na zbraně a obranné vybavení od začátku války. Radiožurnál to zjistil u nejvýznamnějších humanitárních organizací.
Za skutečný důvod republikánského odporu vůči kompromisu, který jejich zástupci sami dojednali, považují americká média kampaň před listopadovými prezidentskými volbami.
„Jednu svíčku jsme pálili před klubovnou přes tři hodiny a ještě nebyla vyhořelá. Vydává to opravdu teplo, ani jsme vedle toho nemohli být,“ popisuje skautský vedoucí.
„Co se nemělo dostat mezi české obyvatelstvo! Tak už víme, proč je náš dluh tak vysoký!“ S tímto textem dezinformátoři šíří video s premiérem Petrem Fialou, ve kterém vypočítává českou pomoc Ukrajině.
Sbírku s názvem Drony Nemesis spolek spustil 22. prosince loňského roku a za měsíc jim přispělo patnáct tisíc Čechů a Češek. Nejvyšší příspěvek, který spolku přistál na účtu, byl pět milionů korun.
Spor o právní stát v Maďarsku trvá už minimálně od roku 2018 a europoslanci nyní vyzývají k dalšímu kroku. Šlo by ale o dlouhý proces a rozhodnout by v první fázi museli unijní lídři na Evropské radě.
Obavy z toho, že válka mezi Izraelem a Hamásem může přerůst v celosvětový konflikt, jsou v české společnosti relativně malé. Že se válka nerozšíří mimo region, si myslí dvě třetiny Čechů.
Vyloženě hitlerovské signály slyšíme dnes z Ruska. Je to přece prezident Putin, který otevřeně říká: „Neznám lepší způsob ochrany vlastních hranic, než je jejich rozšíření!“
Unijní představitelé by se měli vrátit k hlasování o další finanční pomoci pro Ukrajinu v lednu. Ministr pro evropské záležitosti zdůraznil, že jeho stanovisko se může lišit od stanoviska vlády.
K výzvě se připojil mimo jiné dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka či sociolog Fedor Gál.
Současná snaha najít nový přístup přichází po protiofenzivě, kdy se Ukrajincům nepodařilo dobýt zpět rozsáhlá území, a po týdnech napjatých jednání mezi americkými a ukrajinskými představiteli.
„Rodina děkuje lékařům a ošetřovatelům, kteří se o Karla Schwarzenberga v Čechách starali, i všem, kteří se s ním přišli rozloučit,“ uvedl synovec bývalého ministra zahraničí Ferdinand Schwarzenberg.
Pavel Obrdlík se na Ukrajinu s humanitární pomocí vydal už potřetí. On a další dobrovolníci přivezli třeba zimní spacáky, které poslali vojákům na frontu. „Lidé jsou tu velmi vděční,“ říká.
Prezident Joe Biden požádal Kongres o další peníze na vojenskou pomoc nejenom pro Ukrajinu, ale také pro Izrael nebo pro spojence v jihovýchodní Asii. Má to být celkem 105 miliard dolarů.
„Dodávky zbraní zaostaly za očekáváním. To, co se odehrává v současné době na ukrajinské frontě, má podobu poziční opotřebovávací války,“ říká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.