OVĚŘOVNA: Roste kvůli podpoře Ukrajiny státní dluh? ‚Nepodložené a nepravdivé,‘ vyvrací ministerstvo

„Co se nemělo dostat mezi české obyvatelstvo! Tak už víme, proč je náš dluh tak vysoký!“ S tímto textem dezinformátoři šíří video s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve kterém vypočítává českou pomoc Ukrajině. Podle ministerstva financí má však přítomnost Ukrajinců v Česku naopak pozitivní vliv na naši ekonomiku. „Ukrajinci ulevují napjatému trhu práce a lze předpokládat, že mírně zvyšují i růst HDP,“ říká Petr Habáň z ministerstva v další Ověřovně.

Ověřovna! Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ověřovna - Podpora Ukrajiny a státní dluh

Podpora Ukrajiny státní dluh nezvyšuje, vyvrací dezinformaci ministerstvo | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Video, ve kterém premiér novinářům odhalil konkrétní informace o české podpoře Ukrajinců, ve skutečnosti vzniklo v únoru roku 2023, tedy zhruba rok po začátku ruské invaze. Po jednání na summitu skupiny B9 (Bukurešťské devítky, tedy zemí východního křídla Severoatlantické aliance) ve Varšavě Fiala vůbec poprvé detailně popsal, jaké zbraně a kolik konkrétních jich poslala Česká republika na Ukrajinu.

Premiér mimo jiné zmínil, že Česko už napadené zemi dodalo celkem 89 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel nebo 38 houfnic. „Hodnota pomoci dosahuje zhruba deseti miliard korun, z čehož zhruba 1,5 miliardy vybrali v rámci sbírky občané,“ uvedl tehdy také český předseda vlády.

19:58

Zadlužení Česka je v porovnání se zbytkem Unie dobré. Varovné je jeho tempo, říká ekonom Stroukal

Číst článek

Tvůrci řetězového e-mailu tvrdí, že právě tato pomoc je důvodem vysokého státního dluhu Česka. Takovéto tvrzení ale podle ministerstva financí rozhodně „není ani podložené, ani pravdivé“.

„Ministerstvo odhaduje, že celkové výdaje na záležitosti týkající se Ukrajiny (bez výdajů na zbraně) budou za období od roku 2022 do roku 2024 činit zhruba 47 miliard korun. Konkrétně pro rok 2023 výdaje dosáhly cca patnáct miliard korun, pro rok 2024 pak počítáme asi dvanáct miliard korun (jde o humanitární dávku a platbu za státní pojištěnce),“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Habáň z odboru vnějších vztahů a komunikace.

Habáň zároveň upozorňuje, že se jedná o komplikovanou problematiku a ne všechny dopady na stání dluh České republiky v této souvislosti lze vyčíslit přesně. Veřejné finance však na situaci spíše vydělávaly než naopak.

„Doposud záporná bilance veřejných financí kumulativně za roky 2022 a 2023 jde na vrub roku 2022, kdy uprchlíků z Ukrajiny pracovalo méně, a výdaje byly tím pádem silnější. Tento deficit a nárůst dluhu tak je řádově patnáct miliard korun, tedy zvýšení (státního) dluhu o 0,2 procenta HDP, což je zanedbatelné,“ dodává.

Pozitivní vliv Ukrajinců

Z přítomnosti ukrajinských uprchlíků naopak Česku plynou nezanedbatelné příjmy, většina z nich totiž začala brzy po příjezdu pracovat. „Průměrná mzda Ukrajinců se pohybuje mnohem níž, než je český průměr (odhadujeme minimálně kolem 24 tisíc hrubého), a je zde zaměstnáno asi 122 tisíc lidí, což na daních a pojistném celkem činí necelých osmnáct miliard korun,“ přibližuje Habáň.

Ukrajina se v příštím roce na míru nedohodne. Pomoc by měla pokračovat, myslí si podle průzkumu Češi

Číst článek

„Reálná výše příjmů bude pravděpodobně o něco nižší z důvodu odečtů na děti u daně z příjmů fyzických osob. Pokud bychom v průměru odečítali jedno dítě na plátce, pak stále půjde o výnos na pojistném a dani z příjmu fyzické osoby víc než patnáct miliard korun,“ doplňuje.

S kompenzacemi ze zahraničí za to, že Česko přijalo velké množství válečných uprchlíků ve výši osmnáct miliard korun jde pak podle údajů ministerstva celkem o příjmy minimálně 35 miliard korun. Také letos můžeme očekávat příjmy z příjmových daní a pojistného a i v dalších letech Habáň předpokládá pozitivní vliv Ukrajinců na ekonomiku a veřejné finance.

„Jakékoliv potenciální zvýšení sociálních výdajů bude kompenzováno zvyšováním mezd Ukrajinců, jednak samotným růstem, ale také zřejmě postupným přesunem na odpovídající místa (např. v důsledku uznání vzdělání nebo vykonáním rozdílových zkoušek apod.),“ popisuje dále pro iROZHLAS.cz.

„Ukrajinci rovněž ulevují napjatému trhu práce a lze předpokládat, že mírně zvyšují i růst HDP. Českou ekonomiku tak nijak podpora Ukrajiny nezatěžuje,“ zdůrazňuje Habáň.

‚Média mlčí‘

Řetězový e-mail pak mimo jiné také tvrdí, že se informace o české podpoře Ukrajiny neměly dostat mezi české občany a média o této události neinformovala. To ale očividně není pravda, na videu jsou jasně vidět mikrofony reportérů i novináři samotní.

OVĚŘOVNA: Dostávají Ukrajinci ‚de facto jednou tolik‘ co Češi? Na sítích se šíří dezinformace o dávkách

Číst článek

„Premiér tehdy k mediím mluvil ve Varšavě na závěr své účasti na summitu zemí takzvané bukurešťské devítky. Tisková konference se konala v hotelu Intercontinental v centru Varšavy,“ líčí pro iROZHLAS.cz reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se inkriminované tiskové konference osobně zúčastnil.

Video, které nepravdivou zprávu doprovází, navíc natočil přímo on a autoři dezinformace ho nejspíš získali z jeho článku.

„Už ze záznamu je vidět, že tam byla ČT, Prima, Nova, a byla tam i celá řada dalších redakcí: ČTK, Deník N nebo Novinky. Na Seznam Zprávách jsme zprávu vydali hned v podvečer,“ doplňuje.

Josef Beneda, jaf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme