Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Studie poodhalila i některé další aspekty života tehdejších populací.
Stonehengeské monolity pochází z místa, na které měli odborníci podezření: asi 25 kilometrů vzdálené lokality Marlborough Downs. 50 z celkových 52 monolitů má stejné složení jako tamní pískovce.
Člun, jehož předlohou je 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma, se na poslední zhruba desetikilometrový usek vydal z ostrova Dia okolo 08.00.
Po Baronu Prášilovi a Vynálezu zkázy se nyní v projektu Čistíme svět fantazie jako jeho poslední část digitálně restauroval snímek o cestě čtyř kluků do dávné historie.
I když se vědci snaží napodobit život lidí v pravěku co nejvěrněji, dokonalá stylizace se jim nemůže podařit. Řekl to Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné.
Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní.
Jídelníček neandrtálců byl pravděpodobně méně masitý, než jsme se původně domnívali. Stravovali se tím, co bylo po ruce. V Belgii se živili nosorožcem srstnatým, zatímco ve Španělsku vzali za vděk houbami, piniovými oříšky a mechem. S odkazem na nově zveřejněnou studii australských vědců o tom informovala agentura AP.
Nová genetická studie zveřejněná v časopise Nature ukázala, že předci většiny dnešních Evropanů přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Pro české vědce ale bylo zajímavější zjištění, jaký typ člověka v tehdejší Evropě převládal. Podle výsledků mezinárodního týmu, na kterém se podíleli i archeologové z Masarykovy univerzity v Brně, převládal v Evropě doby ledové genofond lidí z Dolních Věstonic.
Archeologové u Brna pátrají po špercích, které mohl před 43 tisíci lety před naším letopočtem vyrábět lid kultury označované jako bohunicien. Pokud šperky najdou, může jít o jeden ze zásadních důkazů výskytu moderního člověka v Evropě.
Předchůdci moderního člověka byli nejspíš mnohem zručnější, než si vědci doteď mysleli. U jezera Turkana v Keni objevili dosud nejstarší kamenné nástroje. Kladiva, kovadliny nebo pěstní klíny jsou prý o 700 tisíc let starší než dosavadní nálezy, a to z nich podle BBC dělá nejdůležitější antropologický nález za posledních 50 let.
Právě dnes uplynulo 110 let, co se narodil jeden z nejvýraznějších českých ilustrátorů Zdeněk Burian. V žádné české knihovničce nechyběla kniha s jeho ilustracemi. Burianovy kresby pravěkých ještěrů, brontosaurů a mamutů ovlivnily generace velkých i malých čtenářů. Jak ale teď nově vychází na světlo, ovlivnily nejenom je. Burian zřejmě zaujal i japonské filmaře, kteří natočili legendární Godzillu.
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
Přerovská místní část Předmostí, která se do učebnic zapsala jako významné pravěké naleziště v Česku, vydala další svědectví nejstaršího osídlení města. Archeologové využili opravy parovodu a na několik dnů obsadili výkopové jámy v ulici Pod Skalkou. A byli úspěšní. Pod zemí objevili mamutí zuby, kosti i první nástroje našich pravěkých předků. Nálezy jsou staré až 30 tisíc let.
Zásadní objev se podařil archeologům u Trnavy v severní části Třebíčska. Poprvé v této oblasti narazili na pozůstatky pravěkých lidí. Při povrchovém sběru je zaujal štípaný artefakt, který pochází z výroby nožíků, dlát nebo sekyr. Může být starý až 12 000 let.
Příprava, zpracování a samotná konzumace pokrmů v pravěku se staly námětem výstavy v zábřežském muzeu, která na základě vědeckých archeologických poznatků a ikonografických pramenů přibližuje „stravování“ našich prapředků.
Co jedli lidé v pravěku, jak se oblékali a v čem žili, zjistíte na Muzejní noci v Žižkově památníku v Trocnově u Borovan. A to už dnes po 17. hodině. Jihočeské muzeum tam za pár dní postavilo pravou mezolitickou osadu, připravilo středověkou kuchyni i formy na odlévání železa.
Jedinečný nález z pravěku je ode dneška jen na dva dny k vidění v teplickém muzeu. Zlatý a bronzový poklad našel místo lásky na prvního máje ústecký učitel u Libochovan na Litoměřicku.
Zlatý a bronzový poklad našel začátkem května ústecký učitel na Litoměřicku. Předal ho teplickým archeologům a ti ho dnes představili. Nález je jedinečný tím, že jde o zatím největší soubor únětické kultury u nás.
Mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi vznikne do roku 2015 unikátní archeopark. Návštěvníkům dá možnost nahlédnout do jednoho z nejvýznamnějších archeologických nalezišť doby kamenné. Jak dokazují mnohé vzácné památky, tamní lokalita patřila v době lovců mamutů k těm nejosídlenějším v Evropě.
Ve Všestarech u Hradce Králové dnes archeologové poprvé představili unikátní muzeum pravěku. V takzvaném Archeoparku se návštěvníci dozví, jak pračlověk žil, kde bydlel i jaké nástroje používal. Projekt vznikal více než rok.