„Může dosáhnout ostrosti železných nožů, což se dalo využít prakticky na cokoliv. Na řezání, nebo škrábání,“ popisuje využití pazourku geolog Martin Moník.
Jako jedni z mála na světě si troufnou replikovat podobu konkrétního člověka starého někdy až desítky tisíc let. Skrze realistické modely ukazují veřejnosti, jak mohli vypadat naši dávní příbuzní.
Nově objevený druh dostal jméno Navaornis. Mohl by přispět k pochopení toho, jak se vyvíjela inteligence ptáků. Nejvíc vědci zatím debatují o tom, zda měl podobné letové schopnosti jako moderní ptáci.
Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Svou délkou 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu.
Věděli jste, že na místě dnešního nákupního centra Globus v Českých Budějovicích stála keltská vesnice? Nejen to připomíná velká výstava o Keltech v Jihočeském muzeu.
Jeskyňáři se snaží najít pomocí ankety jméno pro mladou kromaňonku, která v době kamenné obývala Mladečské jeskyně na Olomoucku. Hned v prvních dnech přišly stovky návrhů.
Nález je pro Poláky velmi významný, protože dokládá, že pro lidi, kteří tam žili zhruba od čtrnáctého do pátého století před naším letopočtem, to bylo posvátné místo.
Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u hradecké fakultní nemocnice.
Spisovatel Pavel Radosta představil titul Šaman ze země mamutů, který čtenáře vrací do pravěkého světa. Cílem autora je reflektovat nové poznatky, které přinesla moderní věda.
Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže šlo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana.
29:47
Praha/Londýn||Ondřej Trhoň|Historie|podcast otevřené hlavy
Archeolog David Wengrow v knize Dawn of Everything, oponuje představě, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou lovci a sběrači nabídnout demokracii víc než starověké Řecko?
Pomocí speciální kamery se vědci dostali i do míst, která zatím nikdo nezmapoval. Součástí modelu byla i rekonstrukce obličeje pravěké ženy, jejíž ostatky se v jeskyni našly.
Kromě nálezů stop pravěkého osídlení vědci našli také několik stříbrných mincí, které dokládají, že v jeskyni na přelomu 14. a 15. století fungovala tajná penězokazecká dílna.
Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila někde mezi 25 a 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Science Advances. „Splnil se mi sen,“ komentuje antropolog Sládek.
Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka.
Mamut a kůň jsou zachyceni na říčním valounu. „Takovýto typ nálezu je u nás objeven zhruba po 60 letech,“ uvedla Zdeňka Nerudová z Moravského zemského muzea.
Celkem vědci odkryli na 300 archeologických objektů. Nejcennější jsou nálezy ze samostatných hrobů. Byly tam například jantarové šperky, které dokládají, že tudy kdysi vedla jantarová stezka.
Odhadnout, jak velké neandertálské skupiny byly, jde jen velmi těžko. Skupina musela ovšem mít minimálně dvacet členů, což je nejnižší možný počet osob, které dokážou rozporcovat slona za sedm dní.
Moderní svět souvisí s rozvojem zemědělství. Od neolitu, čili mladší doby kamenné, se lidstvu mimořádně daří. Počet obyvatel na planetě za posledních dvanáct tisíc let neustále roste.
Peří pomohlo dinosaurům přežít environmentální krizi před 202 miliony let. Tvrdí to nová studie. S jejím autorem a uznávaným paleontologem Paulem Olsenem mluvil reportér Jan Žižka.
Jde o sídliště, která stářím sahají až do doby více než 4000 let před Kristem. Na místě objevili i několik unikátních předmětů, které podrobné bádání teprve čeká.
