U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi Prahou a ostatními obcemi. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů.
Mladé páry kvůli přísné potratové politice oddalují založení rodiny ze strachu, že by v případě špatného vývoje plodu nemohly rozhodnout o umělém přerušení těhotenství.
Od začátku příštího roku si polepší důchodci, kteří vychovávali děti. Za každé dítě jim bude zvednut důchod o 500 korun. Má se jednat o odměnu za výchovu budoucích plátců sociálního pojištění.
V českém tisku se v úterý dočtete o investičních tipech pro letošní podzim. Přináší je deník E15. A přídavků na děti přibývá. Téma deníku Právo. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Bál bych se těch rychlých opatření, mezi které já řadím i ten pětitisícový příspěvek v Česku, a energetický tarif pro všechny. To je náročná a nákladná věc, která se z poloviny míjí tím účinkem.“
Současné životní minimum je 4250 korun a naroste tedy o 8,8 procenta. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší na 2980 korun.
Přídavky vzrostou o 26 procent. Nárok budou mít rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima. Zákon počítá také s daňovým zvýhodněním na druhé a další děti – to vzroste o 15 procent.
Sněmovna schválila novelu o sociální podpoře. Přídavky na děti se zvýší zhruba o čtvrtinu a rozšíří se okruh rodin, které na ně mají nárok. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Od 1. ledna platí například nový daňový balíček, který obsahuje zrušení superhrubé mzdy nebo novou paušální daň. Také se mění zákoník práce a začínají platit elektronické dálniční známky.
V koalici dál nepanuje shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček se na něm ve čtvrtek jako lídři vládních stran nedohodli.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby na dávku mělo od příštího roku nárok až 600 tisíc dětí, nyní jich je 240 tisíc. Ve vládě ale nápad naprostou podporu nemá.
Přídavek by se měl navýšit pro „pracující rodiny“, o jakou částku by se ale jednalo zatím ministryně práce neupřesnila. Zároveň by na dávky měly mít nárok i rodiny s vyššími příjmy.
Rodiny s nízkými příjmy by mohly dostat vyšší přídavky na děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvažuje o rozšíření okruh lidí, kteří na přídavky dosáhnou.
Návrh na zrušení části zákona o státní sociální podpoře podala skupina senátorů kvůli porušování principu rovnosti. Podle nálezu ale zákon neodporuje ústavnímu pořádku a není diskriminační.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) žádá Evropskou komisi o objasnění, zda v případě, kdy se prokáže pochybení Rakouska, budou nevyplacené částky poškozeným pracovníkům dorovnány.
„To je tak strašně ponižující, to je jak facka,“ řekla v pondělí portálu wp.pl 54letá učitelka angličtiny. „Koho měl pan Szczerski na mysli? Já jsem svoje děti už vychovala," dodala.
Podle úřadů je na děti občanů jiných zemí unie, kteří mají přihlášené bydliště v Německu, ale jejichž potomci v Německu nežijí, měsíčně vypláceno kolem 50 milionů eur, ročně tedy přes 600 milionů eur.