Maláčová: Na příspěvek na děti nyní dosáhnou většinou rodiny, které nepracují. Je to nespravedlivé
Změnu pravidel pro získání přídavku na dítě ve čtvrtek probere vládní koaliční rada ANO a sociální demokracie. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby na dávku mělo od příštího roku nárok až 600 tisíc dětí, nyní jich je 240 tisíc. Ve vládě ale nápad naprostou podporu nemá. „Je to dobrý nástroj na minimalizaci dopadů koronakrize a také na podporu spotřeby v ekonomice,” řekla pro Radiožurnál ministryně sociálních věcí Jana Maláčová
Plánujete zvýšit přídavky na děti o 26 procent, to už je jisté? Panuje na tom s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) shoda?
Na tom je shoda, protože přídavek na dítě nebyl valorizován od roku 2008. To znamená, jak se nám postupně daří plnit programové prohlášení vlády, tak valorizujeme všechny dávky, které deset až dvanáct let zůstaly ve stejné výši.
Připomínáte, že dávka je stejná dvanáct let. Opravdu sociální demokracie nemohla prosadit její zvýšení už v předchozích letech, když je ve vládě od roku 2013?
Ale to jsme udělali. Před třemi lety jsme prosadili bonus 300 korun navíc, pokud rodič, který pobírá přídavek na dítě, vykazuje pracovní aktivitu. Byl kolem toho i soudní spor, nicméně Ústavní soud letos rozhodl, že je to v pořádku. A v podstatě je to dobře, pokud stát motivuje rodiče, které pobírají přídavek na dítě, k pracovní aktivitě.
A to rozhodnutí Ústavního soudu padlo až letos?
Tuším, že na jaře.
K částkám z roku 2014
Kromě zvýšení dávky navrhujete také výrazné rozšíření okruhu příjemců. Hranice pro nárok na přídavek by podle vás měla být až na 3,6násobku životního minima. Jak jste k tomu číslu došli?
Je to částka, která je z naší strany myslím motivační. Nicméně když se podíváme na okruh dětí, které by pobíraly nově podle tohoto nejvelkorysejšího návrhu přídavek na dítě, tak by to bylo 350 tisíc dětí navíc a vrátili bychom se v podstatě na počet dětí, u kterých rodiče pobíraly přídavek v roce 2014. Nenavrhujeme žádné velké rozšíření přídavku na dítě, ale chceme se vrátit na dobu před několika lety.
Návrh o proměně dětských skupin na jesle uvízl ve sněmovně. Zákon jim má zajistit státní financování
Číst článek
V posledních letech docela hodně rostly mzdy, ale tím, jak se letos na jaře navýšilo životní minimum a zároveň nerostly částky, tak z přídavku na dítě vypadly v podstatě všechny pracující rodiny s dětmi. A to je podle mě největší problém konstrukce té dávky a nejpádnější důvod, proč okruh dětí rozšířit.
V tuto chvíli na přídavky na dítě dosáhnou většinou rodiny, které nepracují. Když to přivedu do konkrétních částech, tak dnes jeden dospělý s dítětem ve věku pěti let musí mít příjem 14 900 a nižší, aby na přídavek na dítě dosáhl. Kdyby to byl například jeden dospělý a dvě děti ve věku osm a šestnáct let, tak musí mít příjem nižší než 23 600, aby na přídavek dosáhli.
A myslím, že to je velmi nespravedlivé. Cílem je dostat se na hodnoty z roku 2014 a také pomoci rodinám s dětmi, které pracují, ale přesto mají nízký příjem.
Jak o tom budete chtít přesvědčit koaliční partnery, aby toto bylo možné realizovat? A jak na to reaguje ministerstvo financí, protože to z části tento návrh odmítá, jelikož by zatížil státní rozpočet?
Je to drahá věc. 350 tisíc dětí by stálo pět miliard korun, nicméně jsme minulý týden schválili snížení spotřební daně na naftu ve výši, tuším, pět miliard korun. A pokud máme tyto částky na snížení daní v oblastech, které podle mě nejsou postižené koronakrizí, tak si myslím, že bychom měli mít tyto peníze i na podporu pracujících rodin s dětmi.
Mám v tomto ohledu velkou podporu všech odborníků. Například vládní poradní tým NERV přijal stanovisko, ve kterém uvádí, že jde o velmi dobrý nástroj na minimalizaci dopadů koronakrize, které se týkají rodin s dětmi, ty byly nejvíce postiženy.
A zároveň je to výborný nástroj, jak podpořit spotřebu v ekonomice, protože nízkopříjmové rodiny s dětmi peníze hned utratí, mají velké výdaje, a tím pádem se to okamžitě dostane do ekonomiky.