Nehammer prohlásil, že jedná na základě pravidla, které mu kdysi předal otec, jenž tvrdil, že člověk se nemá brát příliš vážně. Poznamenal, že svým odchodem umožní spořádané předání moci.
Lidovci, sociální demokraté a liberálové zahájili koaliční vyjednávání v listopadu, NEOS do něj podle Meinlové-Reisingerové šla s cílem „bojovat za reformy, které jsou nezbytně nutné“.
V Rakousku by vládla trojkoalice poprvé v moderní historii. V parlamentních volbách na konci září zvítězila pravicově populistická strana Svobodných, se kterou ale ostatní strany odmítly vládnout.
Žádostí o vydání Kickla se mají rakouští poslanci zabývat příští týden. FPÖ vydání svého šéfa odmítá a v prohlášení uvedla, že Kickl se křivého svědectví nedopustil.
Jako důvod svého rozhodnutí uvedl Van der Bellen, že vítěz voleb Svobodná strana Rakouska nenašla žádného koaličního partnera, který by byl ochotný jmenovat jejího lídra Herberta Kickla kancléřem.
Rakouští Svobodní si připsali historické vítězství ve volbách, dostali 29,21 procenta hlasů. Lidovci kancléře Nehammera skončili druzí s 26,48 procenta, ztratili přes deset bodů oproti roku 2019.
OSN dlouhodobě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2030 přestalo tolerovat uzavírání sňatků s dětmi. Jde velmi často o domluvená manželství, v kterých jsou ve většině případů dívky nezletilé.
Kromě druhého místa pro radikální FPÖ zaujal především bezprecedentní výsledek komunistů. Ti skončili čtvrtí se ziskem 11,7 % hlasů, v samotném městě Salcburk jsou s téměř 22 % hlasů druzí.
Snaha nestranit a být v lecčems druhým Švýcarskem v kontextu války na Ukrajině naráží na své limity, kdy se v řadě svých postojů Rakousko dostává do konfliktu se zbytkem Evropy.
Do boje o Hofburg se zapojí sedm kandidátů. Překonají tím rekordní počty uchazečů z let 1951 a 2016. Ani letos ale Rakousko nezvolí ženu. Na volebním lístku totiž žádná nebude.
Kurz minulý měsíc kvůli korupční aféře odstoupil z postu předsedy vlády a stal se šéfem poslaneckého klubu lidové strany (ÖVP) v dolní komoře rakouského parlamentu. Tím získal i trestněprávní imunitu.
I druhá vláda Sebastiana Kurze nevydržela celé čtyřleté funkční období. Po korupčním skandálu se musel
35letý šéf ÖVP kancléřského postu vzdát, aby zemi nehrozil pád vlády a další předčasné volby.
Zákaz schválili loni poslanci obou stran tehdejší vládní koalice. Ačkoli norma konkrétně nezmiňuje, že zákaz se týká islámských pokrývek hlavy, z jejího znění to implicitně vyplývá.
Kurzova Rakouská lidová strana, která drtivě vyhrála zářijové parlamentní volby, bude mít ve vládě jasnou převahu. Poprvé budou mít ve vládním týmu početní převahu ženy.
Vítězní lidovci zahájili oficiální jednání s druhým velkým vítězem zářijových voleb, se stranou Zelených. Když se jim podaří rozhovory dotáhnout do konce, bude to největší politický experiment.
Kurz dostal pověření k sestavení vlády po asi hodinovém rozhovoru s hlavou státu. Prezident po jednání konstatoval, že při rozhovorech s šéfy stran má dojem, že lidovci budou schopni vládu vytvořit.
Šéfem diplomacie byl jmenován krátce před vypuknutím migrační krize. A politik, jenž jako mladý tajemník na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil tvrdší kurs.
„Když vezmete, jak Sebastian Kurz vypadá, jak se chová, jak vystupuje a jak je to mladý 33letý člověk, tak to hraje u voličů silnou roli,“ říká akademička Anna Durnová před volbami v Rakousku.
Návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS.
Prezident Van der Bellen rovněž potvrdil, že Kurz ho informoval o žádosti dalších ministrů za svobodné o zproštění vládních funkcí. Netýká se to pouze ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Rakouská lidová strana a protiimigrační Svobodná strana Rakouska se po 61 dnech od voleb dohodly na uzavření vládní koalice. Nový kabinet by měl složit přísahu prezidentu Van der Bellenovi v pondělí.
Předseda Rakouské lidové strany Sebastian Kurz, jehož strana předminulý víkend zvítězila v parlamentních volbách, v úterý podle očekávání nabídl vytvoření vládní koalice Svobodné straně Rakouska.
