Rakousko má 154 dní po volbách novou vládu. Prezident jmenoval kancléřem lidovce Stockera
Pět měsíců po parlamentních volbách má Rakousko novou vládu. Trojkoalici složenou ze sociálních demokratů (SPÖ), lidovců (ÖVP) a liberálního uskupení NEOS jmenoval prezident Alexander Van der Bellen.
Jako první složil přísahu kancléř vlády Christian Stocker, předseda lidovců. Pro spolkového prezidenta Van der Bellena to už je šestý kancléř, kterého uvádí do úřadu. „Další roky jsou naším společným projektem, nejen těchto tří koaličních stran,“ oslovil prezident obyvatele.
Vládu v Rakousku složí lidovci, sociální demokraté a strana NEOS. Nejsilnější Svobodní zůstanou v opozici
Číst článek
Spolkový prezident vytyčil kabinetu několik důležitých bodů, které by si od ní přál splnit, a to posilněnou obranu státu, ekonomickou stabilitu, proevropské směřování, které povede k jednotné Evropě, a také digitální revoluci nebo boj proti nelegální migraci.
Ze strany lidové (ÖVP) si své posty z předešlé vlády ponechají ministr vnitra Gerhard Karner, ministryně obrany Klaudia Tannerová a ministr zemědělství Norbert Totschnig.
Nová vládní strana NEOS obsadí v koalici tři posty: kromě Beaty Meinlové-Reisingerové se ministrem školství stal Christoph Wiederkehr, a státním tajemníkem pro deregulaci Sepp Schellhorn. Tato funkce je novinkou a je podřízená ministerstvu zahraničí, informuje APA.
Třetí pokus
Rakouští lidovci, sociální demokraté a liberálové jednali s prezidentem, jsou připraveni složit vládu
Číst článek
Vláda vzniká až na třetí pokus a její součástí není nezvykle vítěz zářijových parlamentních voleb, pravicově populističtí svobodní. Těm se kabinet sestavit nepodařilo.
Zářijové volby vyhrála FPÖ se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta. Rakouský prezident Van der Bellen nejprve navzdory tradici odmítl sestavením vlády pověřit vítězné pravicově extremistické Svobodné (FPÖ), poté se o sestavení kabinetu neúspěšně pokusily ÖVP, SPÖ a NEOS. Další pokus připadl Svobodným, ale ani oni se s lidovci nedohodli.
Tři středové strany poté obnovily snahu o nalezení společné pozice a odvrátily tak možnost předčasných voleb.