Stát bude mít podle ministra financí příjmy 1,94 bilionu korun a výdaje 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun.
24:20
Praha||Tomáš Pancíř, fos|Ekonomika|dvacet minut radiožurnálu
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU. Povinné výdaje rozpočtu, takzvané mandatorní výdaje, loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody.
Od začátku roku se letošní státní rozpočet vyvíjí hrozivě a usvědčuje vládu, že při jeho přípravě nadsadila výnosy, některé započítala proti všem pravidlům, a podcenila výdaje.
Ministerstvo vnitra potřebovalo na vytištění volebních lístků a jejich distribuci i na zajištění bezpečnosti během voleb téměř 134 milionů korun. Kraje a obce vyčerpaly 528 milionů.
Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu.
Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je výlučným příjmem obcí. Loni se na dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč.
Opozice sice rozpočet zpochybnila a odsoudila, přesto se v námitkách omezila pouze na stížnosti, jak těžko se lidem žije v energetické krizi a jak málo jim vláda pomáhá.
Rozpočet je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany tvrdí, že rozdělení peněz pomůže unii vyrovnat se s krizemi a podpořit Ukrajinu.
