Stát bude mít podle ministra financí příjmy 1,94 bilionu korun a výdaje 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun.
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU. Povinné výdaje rozpočtu, takzvané mandatorní výdaje, loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody.
Od začátku roku se letošní státní rozpočet vyvíjí hrozivě a usvědčuje vládu, že při jeho přípravě nadsadila výnosy, některé započítala proti všem pravidlům, a podcenila výdaje.
Ministerstvo vnitra potřebovalo na vytištění volebních lístků a jejich distribuci i na zajištění bezpečnosti během voleb téměř 134 milionů korun. Kraje a obce vyčerpaly 528 milionů.
Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu.
Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je výlučným příjmem obcí. Loni se na dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč.
Opozice sice rozpočet zpochybnila a odsoudila, přesto se v námitkách omezila pouze na stížnosti, jak těžko se lidem žije v energetické krizi a jak málo jim vláda pomáhá.
Rozpočet je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany tvrdí, že rozdělení peněz pomůže unii vyrovnat se s krizemi a podpořit Ukrajinu.