Reportážní pohádka Jak maminku zavřeli na výstavě je dramatizací knihy Michaely Veteškové Jak maminka vyprávěla o Československu, která dětem přibližuje důležité události naší země ve 20. století.
Praha||Nela Krawiecová, Michal Zlatkovský|Zprávy z domova|INTERAKTIVNĚ
Do školy nastoupili na podzim 1988. V roce 1989 byli prvním ročníkem, který dovedl k absolutoriu na pražské DAMU herec Boris Rösner. Dokument o svých spolužácích natočil Ondřej Kepka.
V ulicích bude kvůli oslavám v sobotu několik desítek policistů, v neděli pět stovek, uvedla ve čtvrtek policie. Pražská záchranná služba o víkendu posílí počty posádek o osm.
Nový český seriál z produkce HBO dějově působí jako prolog k loňskému Rédlovi, tematicky zase připomíná tuzemskou verzi oscarových Životů těch druhých.
Listopadové události označila za klíčové pro novodobou historii. Poznamenala, že osobně v novém režimu prožila většinu života a nabídl jí úplně jiné možnosti oproti životům, které lidi žili předtím.
V temném tubusu návštěvníci z několika reproduktorů slyší zhruba 25minutovou zvukovou smyčku, kterou doplňuje barevná grafika pomocí LED světel na podlaze.
Bývalý český prezident také označil události listopadu 1989 za nejvýznamnější událost českých dějin a vyzval k obraně principů, které se během revolučního dění staly hlavními cíli naší společnosti.
„Mnozí lidé dnes tvrdí, že v devětaosmdesátém už bylo jasné, že se komunistický režim v ČSSR každou chvíli zhroutí. Jenže ono se to zdá jasné teď, když se díváte zpátky,“ říká spisovatel a novinář.
Tichý se totiž dopustil nanejvýš zavrženíhodného činu: zradil socialismus, emigroval do Západního Německa. Bylo třeba ho veřejně a před celou třídou odsoudit.
„Václav Havel měl představu, že to bude spolupráce, která bude upevňovat evropskou integritu. Kdyby tušil, co se z toho stane, tak by se obrátil v hrobě,“ uzavírá Michael Kocáb.
Podle Milana Kňažka mají lidé tendenci hodnotit listopadové události podle toho, co se za posledních 30 let povedlo a co ne. Nemůže za to listopad 89, ale ti, kteří naše země vedli a jejich voliči.
Billboardy, plakátovací plochy, ale hlavně média jsou aktuálně ve fázi příprav na oslavy 30 let od sametové revoluce. Bez kritické reflexe původních událostí však slavíme současný stav naší země.
„Nemyslím, že 30. výročí listopadu 89 je ke slavení, spíš je to k zamyšlení. Nad tím, jestli se to všechno nemůže vrátit,“ hodnotí nadcházející výročí.
Podobný srovnávací průzkum sociologové provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle socioložky pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stejně jako slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a Trump připomněli i letošní 30. výročí sametové revoluce. Znění dopisů zveřejnil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
„Máme mnohé atributy svobody, ale například u spravedlnosti listopad 1989 nesplnil to, co splnit měl. Ani jeden zločinec bývalého režimu nebyl ve skutečnosti potrestán,“ řekl slovenský poslanec Budaj.
Černý uvedl, že pod vlivem alkoholu nebyl, abstinuje prý už delší dobu a ihned po odjezdu z letiště si nechal v motolské nemocnici udělat test na alkohol s negativním výsledkem.
Soud označil lidskoprávní aktivity členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) za „podvracení republiky“. Poslechněte si, jak událost ve svém vysílání okomentoval Československý rozhlas.
Do Fóra Karlín by měl zavítat i pamětník Eduard Marek, který jako dobrovolník nastoupil na vojnu k 1. leteckému pluku TGM, účastnil se Pražského povstání a byl členem třetího odboje.
Do kin na Slovensku i v Česku míří film Amnestie, jehož tvůrci se inspirovali vzpourou ve věznici ve slovenském Leopoldově. Podle režiséra Karáska chtěli hlavně naznačit pocit doby.
Patří k nejznámějším britským novinářům, zabývá se bezpečnostními otázkami a Ruskem. V letech 1989 až 1990 také - jako jediný britský novinář - dlouhodobě působil v Praze a psal o revolučním dění.