Cílem převratu, do kterého byli zapojeni i úředníci nebo vojáci, bylo v první řadě osvobodit generála Kutlvašra, velitele Pražského povstání, který už v té době byl vězněn komunistickým režimem.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Režisér Petr Jančárek, producent Jiří Konečný a hudebník a exprezidentův přítel Michael Kocáb zachycovali, jak se Václav Havel snažil sžít s tím, že už není hlava státu.
„Zajímavá událost byla, že se objevily anonymní dopisy, které byly adresovány Václavu Havlovi a Daně Němcové, od kohosi, kdo tvrdil, že se chce na paměť Palacha upálit,“ popisuje historik Tomek.
Kriminalistka Jiřina Hofmanová zkoumá vývoj vraždění v Česku za posledních čtyřicet let. Podle ní se od sametové revoluce zhoršilo násilí pachatelů i se snížil jejich věk.
„Musíme se všichni podílet na tom, aby na Slovensku byla větší míra pohody a menší míra nenávistí, aby lidé měli důvod a motivaci se vracet,“ řekla Čaputová pro Radiožurnál.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
Jedním z hesel sametové revoluce bylo Zpátky do Evropy, a to nejen politicky, ale také ekonomicky. „Dohnat Západ“ se ovšem Česku nepodařilo ani za více než 30 let, míní hosté podcastu Chyba systému.
Hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
„Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru Karel Kovář.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
„V 90. letech začal nový velký příběh a idea pokroku byla polita živou vodou. Měli jsme daný horizont a dobře se nám z něj žilo, byli jsme ukotvení,“ vysvětlila filozofka Tereza Matějčková.
„Mladí si myslí, že moje generace si odnesla to nejlepší a jejich vyhlídky jsou horší než ty naše. A to je špatně,“ zdůrazňuje historik Timothy Garton Ash.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
„Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál.
Slovenská prezidentka zavzpomínala, že v době sametové revoluce jí bylo 16 let a účastnila se demonstrací na bratislavském náměstí Slovenského národního povstání. „Vnímala jsem velmi jasně,“ řekla.
Kdybychom měli popsat stručně stav české společnosti v době 34. výročí sametové revoluce, nejlépe by se možná hodily výrazy „bezcílnost“ a „přešlapování na místě“.