Jen několik hodin dělí Spojené státy od platební neschopnosti. Senát odmítl návrh zákona o státních výdajích a vrátil ho k projednání do Sněmovny reprezentantů. Vláda zítra nejspíše nebude mít peníze na to, aby udržela v chodu státní úřady.
Po několika měsících by měl prezident Miloš Zeman schválit nové velvyslance. Odpoledne pravděpodobně podepíše jejich jmenovací listiny. Zeman jejich vyslání do zahraničí zdržoval kvůli sporu s exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
Od nového roku nás čeká další zdražení. Poslanecká sněmovna totiž schválila vládní rozpočtový balíček. Nejvýznamnější změnou je zvýšení daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent, které pocítí každý z nás.
Ministr financí Miroslav Kalousek patrně oznámí stažení návrhu státního rozpočtu na příští rok ze schůze sněmovny. To by ale časově zkomplikovalo schválení nového rozpočtu.
0:24
|Lucie Husárová 1, Milada Richterová, Michaela Vydrová|Zprávy z domova
Poslanci znovu rozhodnou o církevních restitucích. Vládní návrh vetoval většinově levicový Senát. Pro jeho přehlasování potřebuje koalice ve sněmovně každý hlas.
Rakousko se pravděpodobně ve středu připojí k zemím, které schválily Evropský stabilizační mechanismus - finanční nástroj, který má pomáhat státům eurozóny ve vážných rozpočtových problémech. Rakouský parlament bude mít při všech vážných rozhodnutích kolem takzvaného trvalého eurovalu právo veta.
V roce 2011 schválila poslanecká sněmovna 159 zákonů z celkem 269 předloh. 168 zákonných norem přitom navrhla vláda, 16 Senát, 66 poslanci a 19 zastupitelstva. Z tohoto pohledu hodnotí celoroční práci sněmovny předsedkyně dolní komory parlamentu za ODS Miroslava Němcová jako slušnou a solidní. Rozhovor s ní natočila parlamentní zpravodajka Českého rozhlasu Milada Richterová.
Z centra Ostravy zmizí herny a videoterminály. Město schválilo novou vyhlášku o regulaci hazardu. Dotkne se i jiných částí města, v centru je ale nejpřísnější. Obvodní radnice si slibují, že se tak sníží kriminalita. Jejich rozpočty ale celkově přijdou o desítky milionů korun z poplatků.
Výjimka, kterou český prezident Václav Klaus podmínil podpis Lisabonské smlouvy, se může schvalovat v členských zemích Unie. Odsouhlasili to ministři zahraničí na schůzce v Lucemburku. Neúčinnost Listiny základních práv Evropské unie pro Českou republiku se bude potvrzovat souběžně s ratifikací smlouvy o přistoupení Chorvatska k sedmadvacítce.
Koalice i opozice navrhuje omezit imunitu zákonodárců. Imunita by se vztahovala jen na dobu trvání mandátu. Dál by platilo, že zákonodárce by musela ke stíhání vydat jeho komora. Nový návrh, který pochází z Poslanecké sněmovny, podpořila i vláda.
Jaderná energie v Německu podle očekávání nepřežila hlasování v německé Spolkové radě. Byl to poslední krok k definitivnímu odstavení jaderných reaktorů k roku 2022. Toto rozhodnutí je v naprostém souladu s většinovým veřejným míněním, které je proti atomové energii.
Američtí kongresmani schválili federální rozpočet pro současný fiskální rok 2011. Ten začal už loni v říjnu, vláda prezidenta Obamy ale od té doby hospodařila v rozpočtovém provizoriu. Zástupci demokratů a republikánů v obou komorách Kongresu se totiž dosud nemohli dohodnout na kompromisní podobě veřejných příjmů a výdajů.
Většinu schodku loňského státního rozpočtu by mělo pokrýt vydání státních dluhopisů. Sněmovna schválila vydání státních dluhopisů v objemu 148 miliard korun. Návrhem na jejich vydání se nyní bude zabývat ještě Senát.
Americký prezident Obama může definitivně podpisem stvrdit kompromisní zákon o daních. Prodlužuje daňové úlevy a umožňuje výplaty v nezaměstnanosti pro miliony Američanů, které měly skončit 31. prosince.
Pět minut před jednou hodinou evropský parlament schválil unijní rozpočet na příští rok. EU se tak vyhne rozpočtovému provizoriu, které mu hrozilo poprvé od roku 1988. Europoslanci také odsunuli řešení svých požadavků na účast při tvorbě finanční perspektivy na roky 2014 až 2020 na pozdější dobu. Nezablokovali tak přijetí rozpočtu.
Slovenský parlament schválil takzvaný zákon roku, tedy státní rozpočet. Pro slovenskou vládu je to dvojnásobný úspěch. Ještě nedávno totiž měla namále. Premiérka Radičová hrozila demisí kvůli neúspěšné volbě generálního prokurátora.
Italský parlament schválil rozsáhlou vysokoškolskou reformu. A to navzdory protestům studentů. Ti demonstrují v mnoha italských městech. Na řadě míst došlo ke srážkám studentů s policií. Například v Římě skončilo v celách několik demonstrantů.
Francouzský senát schválil pohodlnou většinou důchodovou reformu, která posouvá věk odchodu do důchodu na 62 let. Tím zákonodárný proces ale nekončí. Příští týden mají zákon schvalovat obě komory Parlamentu na společném zasedání.
Evropský parlament schválil unijní rozpočet na příští rok, ale s většími výdaji, než chtěly členské státy. Poprvé v historii tak možná Unii hrozí rozpočtové provizorium, kdyby se národní vlády se zákonodárci nedohodly na kompromisu. Čas na něj mají do prosince.
Francii čeká poslední krok ke schválení důchodové reformy. Dnes ji začíná projednávat Senát. I tam má vláda většinu, takže se nečekají výraznější změny v návrhu. Podle něj se má spodní hranice odchodu do penze zvýšit z 60 na 62 let.
Senátoři ve zkráceném řízení schválili vydaní povodňových dluhopisů za tři miliardy korun. Peníze mají jít na likvidaci škod po letošních záplavách. Novelu podpořili zákonodárci napříč politickým spektrem. Zákon o dluhopisovém programu teď míří k prezidentovi.
Vládní protikorupční balíček schválila Poslanecká sněmovna. Zavádí například institut korunního svědka a protikorupčního agenta a mění postavení spolupracujícího obviněného. Norma teď bude směřovat do Senátu.
Německý parlament dnes definitivně rozhodne o poskytnutí rekordní pomoci Řecku. Po týdnu horečných jednání vše nasvědčuje tomu, že více než 22 miliardovou pomoc posvětí nejen koalice, ale i sociálnědemokratická opozice.
Řeci si budou muset pořádně utáhnout opasky. Drastický vládní plán úspor a omezení privilegií schválil řecký parlament nadpoloviční většinou hlasů. Řecko tím splnilo podmínku pro získání pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Hodně Řeků s tím ale nesouhlasí a dává to hlasitě najevo.
Srbský parlament dnes po půlnoci schválil těsnou většinou rezoluci, v níž odsoudil masakr 8000 Muslimů bosenskými Srby ve Srebrenici v roce 1995. Deklaraci prosazovala prozápadní vládní koalice, podle níž vyjádření lítosti přispěje k usmíření na Balkáně a pomůže Srbsku v jeho úsilí o vstup do Evropské unie.
Občanská demokratická strana považuje za minulost koncept vlády premiéra Jana Fischera, která se opírá o podporu ODS a ČSSD. Předseda ODS Mirek Topolánek z Washingtonu vzkázal, že úřadující vláda by proto měla zvážit svou další existenci. Z řad občanských demokratů zaznívají velmi silné výroky, reagoval premiér Jan Fischer.
