Jaderná energie v Německu podle očekávání nepřežila hlasování v německé Spolkové radě. Byl to poslední krok k definitivnímu odstavení jaderných reaktorů k roku 2022. Toto rozhodnutí je v naprostém souladu s většinovým veřejným míněním, které je proti atomové energii.

16:55 8. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Odchod od jaderné energetiky podpořili představitelé všech parlamentních stran s výjimkou strany Die Linke. Teď zbývá vyřešit další otázky, mimo jiné jak zajistit, aby Německo nekupovalo elektřinu v zahraničí, aby došlo k co nejrychlejšímu vybudování rozvodných sítí.

„V příštích deseti letech má Německo před sebou něco, co už se v této zemi odehrálo několikrát po druhé světové válce, totiž daný impuls k rozvoji různých technologií. To znamená, že nikdo ještě zcela přesně neví, jak budou některé otázky řešeny, ale to řešení povede k nějakým technologickým inovacím,“ řekl spolupracovník Českého rozhlasu Jaroslav Šonka.

Hlasování ve spolkové Radě předcházela demonstrace před úřadem vlády. Tentokrát se tu ovšem sešli nikoli odpůrci, ale zastánci jaderné energie, zástupci vědecké a technologické obce. Protestovali proti nezodpovědné energetické politice vlády a kritizovali možnou závislost Německa na dovozu elektřiny ze zahraničí.

Bádenskowürtenberský premiér Kretschmer ze strany Zelených vyzval k co nejrychlejšímu nalezení konečného úložiště jaderného odpadu. Zatím se uvažovalo především o solném dole v Gorlebenu, do něhož už vláda investovala přes jeden a půl miliardy eur. Obyvatelé Dolního Saska jsou ale proti.

Odstavení jaderných elektráren by mohlo způsobit problémy v okolních státech. Například v České republice panují obavy z přetěžování přenosové soustavy, z růstu cen elektřiny, podle premiéra Nečase po roce 2022 možná až o 30 procent.

„V Německu se počítá s tím, že pokud by se nic nestalo, tak během tří až čtyř let by docházelo k dovozu elektrické energie ze sousedních zemí, ovšem to je ta nejpesimističtější alternativa a zatím nikdo nevychází z toho, že k ní dojde,“ uvedl Jaroslav Šonka.

Zákon o odchodu jaderné energie schválila už minulý týden dolní komora německého parlamentu. Nyní ho musí ještě podepsat prezident Christian Wulff.

Klára Stejskalová, Tomáš Pavlíček, Jaroslav Šonka, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít