Divák v Rusku, který nemá přístup k jiným než státním zdrojům, žije v přesvědčení, že všechna díla ruské kultury jsou mimo hranice jeho země buď zakázána, nebo zamlčována.
Přesně po měsíci ve čtvrtek znovu jednal v Minsku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Už dopoledne se sešel s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Šéf ruské diplomacie rovněž prohlásil, že Moskva dosud od Kyjeva neobdržela žádné seriózní návrhy na mírové řešení konfliktu, a znovu vyjádřil obavy o bezpečnost Ruska.
Sergej Kovalenko, šéf společnosti, která do Kyjeva dodává elektřinu, uvedl, že i když se situace zlepšuje, výpadky elektřiny budou pokračovat. „Opravy běží, ale nouzové odstávky budou i nadále.“
Rusko je rozkradená, agresivní, násilnická země s barbarskými způsoby, která vstoupí do roku 2023 s odhodláním fyzicky zničit co nejvíce lidí a hmotných statků v nenáviděné svobodné části světa.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na čtvrteční konferenci zkritizoval OBSE i Severoatlantickou alianci. Západ měl podle něj možnost odvrátit konflikt na Ukrajině, ale nehleděl na ruské zájmy.
Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu války na Ukrajině vyslovil řadu nepříliš zastíraných hrozeb použitím jaderných zbraní, připomíná agentura Reuters.
Britský politolog upozorňuje na to, že dnes, kdy Putin stále ještě sedí v Kremlu, se Rusko nezadržitelně sune k autoritářství, které bude už zanedlouho možné považovat za vyloženě totalitní.
O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.
Lavrov ve stejném rozhovoru označil za „lež“ tvrzení amerických představitelů, že Rusko odmítá návrhy na jednání o politickém urovnání „nynější situace na Ukrajině a okolo ní“.
Moskva/Kyjev||mfk, ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Ruský ministr zahraničí Lavrov v pátek prohlásil, že výroky Zelenského, který navrhl, aby NATO zahájilo preventivní údery na Rusko, „potvrdily potřebu“ toho, co nazývá „zvláštní operací“ na Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský ve svém projevu odsoudil ruská zvěrstva na Ukrajině a ruskou agresi označil za největší ohrožení míru ve světě za poslední desítky let.
Lavrov se chce zúčastnit rozpravy, která ve Valném shromáždění začíná 20. září, přestože je na americkém i unijním sankčním seznamu kvůli ruské válce na Ukrajině.
Ruský ministr zahraničí Lavrov přesvědčuje státy jihovýchodní Asie, aby dál nepodporovaly protiruské sankce, kvůli válce na Ukrajině. Ve čtvrtek se zúčastní jednání zemí ASEAN a regionálních partnerů.
Nedávná Lavrovova návštěva Afriky byla hlavně o symbolech. Cílem bylo ukázat, že svět není proti Rusku jednotný a přesvědčit státy Afriky, že Rusko není důvodem vysokých cen obilí a hnojiv.
„Rusko chce bezpečnostní záruky. Válka proto skončí jednoduše, až dojde k rusko-americkým jednáním,“ uvedl Orbán s logikou, za kterou by se nemusel stydět ani ruský ministr zahraničí Lavrov.
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS.
Rozhodnutí předcházela výzva indonéské ministryně zahraničí Retno Marsudiové, jejíž země nyní pořádá schůzku ministrů zahraničí G20, k rychlému ukončení války na Ukrajině.
Lavrov popíral zprávy OSN o možných válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky jako lži západu. Generálního tajemníka OSN a další úředníky organizace označil za hlásnou troubu lživých zpráv.
Vidina potravinové krize ve světě v důsledku války na Ukrajině se stává na Blízkém východě a na severu Afriky skutečností. Proč tuto hrozbu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podceňuje?
Lavrov požádal o zopakování otázky a zahájil s úsměvem protiútok. „Vy Ukrajinci se stále zabýváte tím, co se dá ukrást, a myslíte si, že tak smýšlejí všichni.“
„Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Lavrov měl v plánu do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu, během níž se měl setkat mimo jiné s prezidentem Aleksandarem Vučićem nebo patriarchou Srbské pravoslavné církve.
Kdo v Kremlu ztratil vliv a kdo zůstal na svém? Invaze na Ukrajinu změnila pozici mocenských hráčů v okolí prezidenta Vladimira Putina. Server iROZHLAS.cz přináší jejich přehled a postavení.
Podle Andreje Malenka z Michiganské univerzity se ruští producenti budou pokoušet adaptovat výrobní procesy tak, aby západní subdodávky nepotřebovali a nahradili je třeba čínskými.
