Moskva připomíná, že židovské kořeny má i lotyšský prezident Egils Levits a obviňuje ho z toho, že úspěšně kryje rehabilitaci jednotek Waffen-SS ve své zemi.
Zelenský také prohlásil, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině vlastně zemřelo.
Ukrajina je podle tureckého prezidenta ochotna k jistým ústupkům i ohledně ruského požadavku na demilitarizaci, i když samozřejmě nepůjde o úplné odzbrojení.
Ukrajinský vyjednavač Podoljak na twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům.
Setkání ministrů bylo první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Zprostředkovalo ji Turecko.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dorazil ve čtrtek v noci do Turecka k mírovým jednáním s Ruskem. Půjde o první setkání šéfů diplomacie obou zemí od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Ruský prezident utváří politiku země do značné míry sám, aniž by ji konzultoval se svými spolupracovníky. Mezi nimi jsou i osoby, které zná ještě z dob KGB a kteří mu jsou dlouhodobě loajální.
„Vycházíme z předpokladu, že tento apokalyptický scénář se neuskuteční pod žádnou záminkou a za žádných podmínek,“ zodpověděla mluvčí otázku, na čem závisí, zda Rusko stiskne „nukleární tlačítko“.
V předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě Lavrov podle agentury TASS řekl, že je nepřijatelné, aby evropské země měly na svém území americké jaderné zbraně.
Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého unijního balíku protiruských sankcí. Uvalit na ně sankce se pár hodin po EU rozhodly také Spojené státy a Kanada.
Ukrajinský prezident Zelenskyj znovu vyzval ruského prezidenta Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, uvedl server RBK Ukrajina. Ruská armáda se mezitím snaží proniknout do centra Kyjeva.
„Nyní, když vidíme, že invaze začala a Rusko zcela odmítlo diplomacii, nedává smysl, abychom se (s Lavrovem) setkali,“ uvedl americký ministr zahraničí Blinken.
Moskva informovala o tom, že při cvičení, které Kreml oznámil v pátek, úspěšně otestovala střely s plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i na moři.
Doporučení pokračovat v jednáních se Západem a ohlášené brzké ukončení rozsáhlých manévrů v blízkosti hranic s Ukrajinou přicházejí v době, kdy se Západ obává ruské invaze na Ukrajinu.
Podle Lavrova ruská strana opakovaně a podrobně vysvětlovala svůj postoj a uvedla argumenty, které dokazují neopodstatněnost obav z invaze na Ukrajinu.
„Jsme i nadále plně odhodláni vést dialog o řešení těchto otázek a budeme pokračovat v úzkých konzultacích s našimi spojenci a partnery, včetně Ukrajiny,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí USA.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že USA a NATO v reakci na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. K těm podle něj patří třeba nerozšiřování NATO.
Šéf ruské diplomacie řekl, že reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO. Ta americká je podle něj vzorem diplomatické slušnosti, kdežto od Aliance je ideologická.
„Na hlavní otázku v tomto dokumentu není pozitivní reakce,“ řekl šéf ruské diplomacie. Moskva mimo jiné požadovala od Američanů, aby zaručili, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ.
Washington dal jasně najevo, že nehodlá jednat o ruských požadavcích, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nikdy nepřipojí k NATO.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že „slyší vyjádření nové české vlády“. Otázku, jak vnímá vojenskou pomoc Česka na Ukrajinu, odmítl komentovat.
„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje ze zemí, které v roce 1997 nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl podle ruských agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Moskva||Ivana Milenkovičová, pj|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva očekává písemnou brzkou a konkrétní odpověď na dvojici návrhů dohod, které předložila v polovině prosince Spojeným státům a NATO.
Rusko vyvolalo znepokojení Západu rozmístěním desítek tisíc svých vojáků v blízkosti hranic s Ukrajinou. Tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli údajné snaze NATO rozšířit se o tuto zemi.
Německý televizní regulátor MABB dosáhl zastavení satelitního vysílání ruského kanálu RT v němčině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci nevyloučil odvetu.