„Veškeré důkazy a pedagogická věda dokazují, že hodnocení bez známek má velký smysl,“ říká v rozhovoru předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Proti povinnému slovnímu hodnocení místo známkování se postavil senátní ústavně-právní výbor na podnět Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09, podle něhož se tím omezuje možnost učitelů hodnotit žáka.
Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. „Souhrnné vysvědčení tak, jak ho máme, by mělo být nějakým způsobem zrušeno,“ říká Petra Mazancová (TOP 09), předsedkyně Učitelské platformy.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Učitelé by v současnosti při online výuce neměli využívat hodnocení jako formu nátlaku. Místo známkování by měli děti hodnotit slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů.
Známkování nemusí vždy odpovídat skutečným výsledkům. Jak ukázala studie think tanku IDEA při Akademii věd, kantoři mají tendenci třeba mírně zvýhodňovat ve známkách z matematiky dívky před chlapci.
Školáci dnes dostanou pololetní vysvědčení. Někteří z nich ale na něm najdou místo tradičních známek slovní hodnocení. Podle škol tak dokáží učitelé lépe vystihnout přednosti a nedostatky svých žáků.