Žáka, který dostává slovní hodnocení, poznáte. Děti se nemusí hnát za razítky a jedničkami, říká učitelka
Na školách v Česku se ve čtvrtek a v pátek rozdávala vysvědčení. Převzalo si je přibližně 1,5 milionu žáků a studentů. Poslanci tento týden znovu schválili tzv. malou školskou novelu, kterou Senát vrátil, protože nesouhlasil s návrhem nahradit známky v první třídě slovním hodnocením. „Vůbec nerozumím výhradám horní komory Parlamentu,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Petra Mazancová, předsedkyně spolku Učitelská platforma.
Vidíte v novince, kterou podruhé odhlasovala Sněmovna, přínos? Nebo rozumíte spíš výhradám, které projednávání této změny provázely v horní komoře Parlamentu?
Vůbec nerozumím výhradám horní komory Parlamentu. V rámci Učitelské platformy jsme odmítnutí novely senátory velmi kritizovali. Jsem ráda, že parlamentní poslanci dokázali novelu vrátit do hry a že to bude pro děti platit, protože si myslím, že je to pro děti velký přínos.
Jen proto, že jako společnost máme problém s přijímáním nových věcí, bychom neměli dětem bránit v tom, abychom je mohli vzdělávat a hlavně hodnotit tak, aby to pro ně bylo co nejvíce efektivní.
Jaké přednosti má slovní hodnocení podle vás? Jste jeho jednoznačnou stoupenkyní?
Jsem jeho jednoznačnou stoupenkyní, ačkoliv jsem ho zatím ve škole moc nedělala, protože to vyžaduje spolupráci celé školy, což je někdy těžké najít. Myslím si, že zákon může pomoci k tomu, aby o to školy opravdu usilovaly a začaly se o způsob hodnocení zajímat. Většina českých učitelů se naučila hodnotit známkami a je pro ně relativně těžké něco nového přijmout.
Přijde mi, že zejména těžké je to pro rodiče – tam máme velikánský dluh ve vysvětlování, transparentnosti a komunikaci, aby rodič věděl, za co je dítě hodnoceno.
Otevírám v září novou školu, a když jsme na téma hodnocení s rodiči mluvili, tak je tam velké nepochopení a obava z toho, jak škola bude fungovat, když známky nebudou. Rodiče zažili ve škole jenom známkování a možná ho tolik nevítali, ale byla to jediná možnost a nedovedou si představit, že škola může fungovat jinak. Ale může a velmi dobře.
Prvňáček, který přichází do školy nadšen se vzdělávat a je zvídavý, tak se nemusí transformovat do někoho, kdo se honí za razítky a jedničkami, ale může se naučit hodnotit svůj pokrok, přemýšlet nad tím, proč se mu něco nepovedlo, dostávat zpětnou vazbu od učitele a také dávat zpětnou vazbu spolužákům, sám sobě nebo i učiteli.
Je to úplně jiný způsob myšlení, na který si musí zvyknout nejen žáci, učitelé a rodiče, ale celá společnost.
Začátek běhu na dlouhou trať
Bude to ale složitější pro učitele.
Bude, ale na druhou stranu spousta škol smysluplněji než známkou bez rozmyslu hodnotí už dnes. Některé hodnotí kriteriálně a to potom na známky převádí, takový hybrid. Myslím si, že poznáte žáky ze škol, kde jsou zvyklí o svém hodnocení přemýšlet, baví se o něm s učitelem, vědí, proč v testu udělali chyby, a vědí, kde je mají opravit.
Je to běh na dlouhou trať a toto je začátek. Školy a učitelé v tom budou potřebovat velkou podporu, zejména vzdělávací a podporu ministerstva školství, které jasně říká, že toto je způsob hodnocení, který stát chce. Měla by k tomu být přidružená i komunikační kampaň směrem k rodičům.
Co říkáte argumentu, že známky mohou hodnotit objektivněji?
Objektivní bych neřekla, protože každý učitel, který dá dvojku, ji dává za něco jiného. Někdy rozhodují procenta, někdy body a někdy tři hrubky v diktátu.
6:37
Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. ‚Vede děti k sebereflexi,‘ hodnotí učitelka
Číst článek
Pokud hodnotíme kriteriálně, tak to znamená, že máme výstup. Například „žák dokáže číst s porozuměním“. To je jednoduchý výstup. My určujeme, zda to žák buď zvládá, ještě nezvládá, potřebuje si to doplnit nebo skvěle zvládá. Máte text a dokážete pochopit, co znamená.
Nebyla by na přechodnou dobu užitečná kombinace obou postupů?
Myslím si, že ne, protože známky pořád držíme v tom systému a říkáme si, že kdyby nám to nevyšlo, tak se k nim můžeme vrátit, ale ono nám to vyjde. Veškeré důkazy a pedagogická věda dokazují, že hodnocení bez známek má velký smysl.
Audio rozhovoru si můžete poslechnout v úvodu článku.
