Sondu vynesla na oběžnou dráhu 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5. Na povrchu Měsíce přistála 1. prosince. Očekávalo se, že mise potrvá celkem asi 23 dní.
Sonda nyní zahájí návrat na Zemi. Kapsle se vzorky má podle dřívějších zpráv s pomocí padáku přistát v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku.
Dobrou zprávou ale podle vědců je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.
„Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“
„Pokud se nic nepokazí, tak na podzim nebo na začátku zimy by měla proběhnout testovací mise označovaná jako OFT-2,“ říká v pořadu Leonardo Plus Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.
Sonda Naděje bude kolem Marsu obíhat po elipse, vzdálená bude od povrchu planety 20–40 tisíc kilometrů. Jeden oběh by měl trvat 55 hodin a celkem takto bude obíhat jeden marťanský rok.
Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů misi připravuje šest let. Sonda Amal by měla odstartovat v půlce července a využít období, kdy je Mars relativně blízko Země.
Rozbor telemetrických údajů odeslaných ze sondy ukázal, že nevysvětlené zpoždění v realizaci manévrovacích příkazů nechtěně způsobilo současnou činnost dvou energeticky relativně náročných systémů.
Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen USA, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
Měsíc pojmenovaný podle milenku boha Dia Európy je hlavním cílem při hledání mimozemského života. Právě proto chce NASA tento svět podrobně prozkoumat.
Indie v pondělí úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, nebo-li Měsíční loď 2, která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.
Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně odstartovat v pondělí místního času (v neděli středoevropského letního času), let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.
NASA vypustí v lednu do vesmíru kosmickou loď Dragon určenou pro lety astronautů k Mezinárodní kosmické stanici. Poprvé v historii tak vyzkouší modul, postavený na zakázku soukromou společností.
Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Sonda se dotkla povrchu Měsíce v 10.26 tamního času (3.26 SEČ).
„Pro Čínu je tahle mise velmi prestižní. Já bych dokonce řekl, že poprvé v historii udělá něco, co zatím nikdo jiný nedokázal a ani se o tom nepokusil," řekl pro Radiožurnál odborník na kosmonautiku.
Čeští a slovenští astronomové si připomněli čtyřicetileté výročí vypuštění první československé družice Magion-1 letem její téměř přesné makety Magion-1S.
Vědci doufají, že výsledky tohoto vesmírného programu přinesou nové poznatky, jež přispějí k dalšímu objasňování toho, jak vznikal planetární systém Slunce.
Při manévru se sonda k asteroidu přiblížila až na vzdálenost pouhých 50 metrů. Baterií poháněná sonda krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.
Sonda OSIRIS-Rex americké vesmírné agentury NASA poslala první snímek planetky Bennu, která je cílem její mise. Sonda má z asteroidu odebrat vzorky a vrátit se s nimi po sedmileté výpravě na Zemi.
Americká vesmírná agentura NASA v neděli po jednodenním odkladu úspěšně vyslala z floridského Mysu Canaveral sondu, která se jako první člověkem vyrobený přístroj „dotkne“ Slunce.
