„Každý podnik to dělá jinak, ale – nevěřte na spropitné kartou. V ideálním případě se stane, že vy své zdaněné peníze ještě jednou odevzdáte státu,“ říká šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.
Devět hostů z deseti bere spropitné jako výraz toho, že bylo vše v pořádku, dvě třetiny ho rozhodně nedávají automaticky, ale až podle toho, zda si ho obsluha zaslouží.
V amerických restauracích je běžné, ba dokonce žádoucí nechávat obsluze spropitné ve výši 15, 20 nebo 25 procent z celkové ceny pokrmu. Mezi zákazníky i restauratéry ovšem sílí hlasy vyzývající ke změně zaběhnutého systému. Mnozí ho totiž považují za nespravedlivý.
Britská vláda nařídila vyšetřování údajného zadržování spropitného majiteli restaurací. V některých řetězcích totiž zavedli pochybná pravidla, kdy se takzvané „dýško“ k číšníkům a dalšímu personálu někdy vůbec nedostává. Možná vzniknou dokonce úplně nová pravidla, což si ale zase málokdo z branže umí představit.
4:38
|Igor Maňour, Helena Šulcová, Vojtěch Berger|Zprávy ze světa
Na Slovensku se snaží zdanit spropitné číšníků. Slovenský ministr financí tak chce vylepšit státní rozpočet. Číšníci a obchodníci už se ale naučili nařízení obcházet.
Ve Francii se připravuje zákon, který má změnit systém odměňování číšníků a servírek. Týká se to zejména spropitného. Doposud měl obsluhující personál spropitné jako součást platu, nová úprava to má změnit a učinit část odměny závislou na spokojenosti a štědrosti zákazníků.
Slovenská vláda marně hledá způsob, jak efektivně vybírat daně na spropitném. Obchodníci na Slovensku musejí od ledna spropitné vykazovat v registračních pokladnách. Číšníci ale často spropitné nepřiznávají a finanční správa naopak uděluje absurdní pokuty.