I ve městech volně žijí zvířata. Od kun po divočáky. Kolik jich je a co v sobě nesou za nemoci, většinou nikdo neví. Právě to se teď snaží změnit brněnští vědci.
Srnci shazují parohy v listopadu a nové jsou hotové v březnu. Staří jeleni shazují na konci února, mladí až na přelomu března a dubna, daňci ještě o něco později.
Výzkum má ukázat, zda se jeleni vyskytují hlavně v oblastech s kvalitní potravou, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. Zároveň vědci mohou z trusu vlků zjistit složení jejich potravy.
Luboš Sedláček si odváží srnku, která má necelých 11 kilogramů. Rozporcovat si ji musí sám. „Je s tím trošku víc práce. Ale je to zase vykoupeno tím, že to není tak drahé,“ těší ho.
Kůrovcová kalamita je důvodem, proč se v Česku ve velkém kácí lesy. Se stromy ale mizí i úkryty pro srnčí zvěř. Ta proto hledá nová místa i několik kilometrů vzdálená od původní lokality.
Ministerstvo zemědělství chce, aby myslivci mohli celoročně lovit daňky a srnce, kteří ožírají sazenice zejména listnatých stromů vysazovaných po kůrovcové kalamitě.