Tři pražští komunální politici, teď pod policejní ochranou, řeší za mnohem obtížnější geopolitické situace náš dluh vůči vlastním dějinám, který byl splatný už dávno.
O lidech, kteří se nevypořádali se svou minulostí, soudíme, že jsou nevyrovnaní. Ale neplatí to o celých národech? Třeba i o nás a našem vztahu k vlastní historii?
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo asi pět desítek stran dokumentů, které se vztahují k počátku operace, ukončení bojů i k dalšímu květnovému vývoji.
Ministr vnitra Jan Hamáček tvrdí, že stát se snaží, aby trestaní cizinci získali občanství státu, ze kterého pocházejí, a tak mohli být deportováni. Když se to nepodaří, vyhostit je prostě nelze.
Leonov v roce 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. S odvoláním na oznámení jeho spolupracovnice Natalije Filimonovové o tom informovala média.
Překvapit to nemohlo nikoho. Už předloni vyšel v době návštěvy českého prezidenta článek na webu ruské armádní televize, že by mělo být někdejší Československo vděčné SSSR za invazi roku 1968.
Zemřel jeden z posledních účastníků bojů o Sokolovo a na Dukle poručík ve výslužbě Vasil Demjan. Rodák z Podkarpatské Rusi prošel výcvikem v Buzuluku, v bojích druhé světové války byl dvakrát raněn.
Radnice v ruském Novosibirsku schválila stavbu pomníku sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi. Pomník prosadil oblastní výbor ruské Komunistické strany a slavnostně ho odhalí 9. května.
Středisko Levada ve zprávě uvedlo, že stýskající si účastníci průzkumu vysvětlují svůj názor hlavně tím, že postrádají jednotný hospodářský systém a že jim chybí pocit přináležitosti k velké mocnosti.
Policie a hasiči evakuovali lidi z blízké restaurace, obchodního domu a jednoho rodinného domu. Podle mluvčí policisté také asi na tři minuty uzavřeli autobusové nádraží.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Nesouhlas s okupací Československa přišlo 25. srpna 1968 vyslovit na Rudé náměstí osm statečných. Většinu z nich čekaly tvrdé tresty vězení, vyhnanství nebo nucený pobyt v psychiatrické léčebně.
„Nevím, jestli v tom rozhovoru chtěl použít nějaký bonmot, ale to, jestli se Leonid Iljič Brežněv narodil na Ukrajině, to je skutečně irelevantní,“ říká Dolejš o výrocích předsedy KSČM.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, zdůraznil web ruské armádní televize Zvezda, řízené ruským ministerstvem obrany. Lubomír Zaorálek se proti materiálu ostře ohradil.
Desítky tisíc Čechů a Slováků skončily ve 40. a 50. letech minulého století v sovětských internačních táborech, takzvaných gulazích. Řada rodin přitom doteď neměla ponětí, kde jejich příbuzní byli.
Před 75 lety vznikl pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem tzv. Svobodovy armády, která 1944 osvobozovala Československo.
Svět byl možná mnohem blíž k vypuknutí třetí světové války, než se dosud předpokládalo. Naznačují to nově odhalené informace americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Přeměnu studené války v pořádně žhavý konflikt mohla podle britského deníku Times způsobit srážka jaderných ponorek obou někdejších supervelmocí USA a Sovětského svazu u skotských břehů.
Když prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič a další politici přijížděli do rezidence Viskuli v Bělověžském pralese, mohli se jen dohadovat, že jejich jména vstoupí do dějin. Měli jednat o ekonomice a bez konkrétních představ také o osudu hroutícího se Sovětského svazu. Přesně před 25 lety, 8. prosince 1991, ale podepsali takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po 69 letech ukončila existenci kdysi tak mocného sovětského impéria.
Tři poslanci za ruskou komunistickou stranu navrhují změnu zákona o válečných veteránech. Podle jejich názoru by účastníci invaze do Československa v roce 1968 měli mít stejná privilegia jako veteráni druhé světové války. Cílem „vojensko-strategické operace Dunaj“ bylo prý potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice.
