„Lidé mě za to určitě budou moc rádi, ale jsem schopný přestat topit nebo temperovat šatny. Jsem schopný řadu věcí osekat. Ale leguána, toho neošidím,“ uznává ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
Například pro řidiče nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů.
Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu začíná v září a trvá do konce května. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od venkovních teplot a prognózy počasí.
Předpověď počasí slibuje podle sdružení v dalších dnech postupně citelné ochlazení až pod průměrnou denní teplotu deseti stupňů Celsia, teplárny tak budou zahajovat vytápění.
Pro většinu Evropské unie meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na zotavení z deficitu nahromaděného za více než půl roku,“ tvrdí výzkumníci.
Knihovny a muzea v Británii se připravují na zimu - konkrétně na to, že se stanou pro mnoho lidí místy, kam bude možné jít se ohřát. Žádají tak politiky, aby uvolnili víc peněz na vytápění budov.
Například v obývacích pokojích by lidé měli podle návrhu vyhlášky topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.
„Solidarita, která je v první fázi dobrovolná, může přejít do solidarity vymahatelné. To je hlavní přidaná úroveň nařízení,“ říká český velvyslanec ve výboru stálých zástupců členských států EU.
Města patří k jedněm z nejohroženějších území, co se dopadů klimatické změny týká. S každoročně se zvyšujícím počtem tropických dní souvisejí i vyšší dopady na zranitelnou populaci a kvalitu života.
Policie o vyproštění dětí informovala na twitteru a webu a současně apelovala na všechny rodiče, aby v současných vedrech nepodceňovali možné nebezpečí, které hrozí při ponechání dítěte v autě.
Německé ministerstvo hospodářství se snaží zemi energeticky zabezpečit na nadcházející zimu. Jelikož Rusko vyvolává na energetickém trhu nejistotu, Německo hledá cesty i třeba skrz úspory domácností.
Válka na Ukrajině a ceny plynu a elektřiny zásadně zvýšily zájem domácností v Ústeckém kraji o hnědé uhlí. Tvrdí to těžební společnosti a potvrzují prodejci.
„Měřítkem není množství vody, ale naše moč. Pokud je světlá, je všechno v pořádku, pokud je tmavá, pijeme málo,“ upozorňuje Pavel Vychodil, vedoucí lékař anesteziologického oddělení v pražském IKEMu.
„V Čechách by nejvyšší teploty měly být dosaženy ve středu, kdy se dostanou na hodnoty většinou mezi 32 a 36 stupni, ale výjimečně by mohlo být až 38,“ říká meteorolog Michal Žák.
Holešovice, okolí O2 areny a průmyslová zóna ve Šterboholích. Tato místa září na teplotním snímku z 18. června pořízeném z Mezinárodní vesmírné stanice. Jak mohou situaci zlepšit fotovoltaické panely?
Stále rostoucí inflace ohrožuje české občany, zasahuje hlavně ty nejslabší. Ti nemohou své úspory investovat, a raději tak šetří na potravinách. Poslechněte si debatu čtyř ekonomů.
Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu a polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta.
Dodavatel, tedy ČEZ, zvýšil ceny o 15 procent. „Nedovolili jsme, aby byla celá ta suma přenesena na spotřebitele, proto byla dohoda o navýšení cen o 13 procent,“ tvrdí primátor Nedvědický (ANO).
Ceny elektřiny by na konci roku mohly meziročně zdražit o více 80 procent, plyn skoro o 60 procent. Předpovídá to neveřejná vládní analýza, na kterou upozornil deník E15.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že starostové a Liberecký kraj se společně rozhodnou o tom, jak si rozdělí 844 milionů korun. Peníze dostalo Česko od Polska jako kompenzaci za Turów, píše Právo.