Minerálky, starověká klimatizace nebo prostěradla. Vědecké tipy, jak si poradit s vlnou veder
Máme před sebou další tropický den. Podle předpovědí meteorologů mohou teploty v Česku vystoupat až k 37 stupňům. Horko představuje velkou zátěž pro lidská těla. Jak nejlépe se s ním vyrovnat?
Lidské tělo je za normálních okolností teplejší než vzduch. Pokud ale teploměr překročí našich 36 stupňů, tak už daleko hůř udržuje stálou teplotu. Na to, jak se s tím vyrovnat, má tělo své „zbraně“.
Podle předpovědí meteorologů můžou teploty v Česku vystoupat až k 37 stupňům. Jak se s tím máme nejlépe vyrovnat?
„Máme tři základní termoregulační mechanismy. K asi nejdůležitějším a nejznámějším patří pocení. Když je venku velké horko, tak se tělo snaží teplotu vyrovnávat, a právě z toho důvodu se začínáme potit,“ vysvětluje Jana Poštová z pražské záchranné služby.
„Mezi další mechanismy patří snížení produkce vlastního tepla. Zejména tělesné jádro přirozeně teplo vytváří a taky dochází takzvané dilataci kožní cév neboli k jejich rozšíření,“ dodává.
Pomoci tělu
Tělu může člověk pomoci hlavně tím, že bude hodně a často pít. Není důležité, zda jsou to teplé, nebo studené nápoje. Pozor si ale musí dávat u ledového pití, protože v té chvíli už tělo začne vydávat daleko více energie, aby ohřálo ledový nápoj na svoji tělesnou teplotu.
Jak přežít vlnu veder? Nepobývejte na slunci a pijte až čtyři litry denně, radí lékař
Číst článek
Důležité je proto pít průběžně, když máme žízeň, tak je to vlastně výzva těla, že má málo vody a tak mu má člověk dát napít. Ideálně bychom měli vypít dva až tři litry tekutin - vodu, bylinkový čaj nebo i pivo.
Vhodné jsou také minerálky, protože při pocení ztrácíme i důležité minerály a musíme je tělu zase dodat. Dobrou variantou je také ovoce, zelenina, které jsou bohaté na vodu, jako třeba jahody, okurky anebo meloun.
Naopak to, že bychom při takto vysokých teplotách neměli nosit černé oblečení není vědecky prokázáno. Alespoň podle studie beduínských kmenů, o které píše BBC, je z hlediska teploty prý jen velmi malý rozdíl mezi světlým a tmavým oblečením, je ale důležité mít volný oděv, protože díky němu vzduch cirkuluje a tělo pak může volně dýchat.
Pozor na auta
Mnozí lidé se v těchto dnech schovávají v klimatizovaných místnostech, jejich používáním se ale zvyšuje spotřeba elektrické energie.
V Praze by kolem roku 2050 mohlo klima odpovídat současnému Tbilisi, říká expert
Číst článek
Ideální je proto třeba zbytečně nevětrat, protože pokud je venku tepleji než vevnitř, tak to má úplně opačný efekt, dá se ale využít třeba i odpařování. Podle BBC už starověké společnosti dávaly před okno a hliněné nádoby s vodou nebo mokré prostěradlo a ochlazovali tak přicházející vzduch.
To lze vidět i u jihoevropanů, kteří to běžně dělají. Také se v noci místo peřiny přikrývají jen tenkým prostěradlem. Když totiž člověk peřinu horkem odkope, tak tělo ztrácí schopnost kontrolovat svou teplotu a tím pádem se dobře nevyspí.
Horko ovlivňuje i náš mozek a psychiku, lidé jsou naštvanější, vystresovanější nebo si některé věci vůbec neuvědomí, například teplotu ve stojícím autě, která se zvyšuje velice rychle, během deseti minut klidně o deset stupňů.
To může být pro malé děti s horší termoregulací fatální. „V autě mohou teploty dosáhnout opravdu vysokých hodnot, klidně okolo šedesáti stupňů. Takže neriskovala bych to, že dítě nechám v autě déle než třeba dvě minuty, protože to může vést k tragédii,“ upozorňuje primářka dětského urgentního příjmu Fakultní nemocnice v pražském Motole Jitka Dissou.