Meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace je stále nad třemi procenty. To podle guvernéra Aleše Michla neumožňuje nyní snížit sazby.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.
Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti květnu nárůst o 13 procent. Červnový objem je nejvyšší od poloviny minulého roku.
David Marek, ekonom společnosti Deloitte, školil budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten se totiž právě v ekonomických záležitostech mohl cítit oproti svému kandidátovi slabší. Práce ho ale bavila.
Ponechání úrokových sazeb naznačují také poslední vyjádření některých členů bankovní rady v médiích. Podle nich totiž v sedmičlenném orgánu mají nadále převahu stoupenci stability sazeb.
Vyšší úrokové sazby a obavy z ekonomického poklesu rozkolísaly ceny kryptoměn, protože investoři začali utíkat od rizikových aktiv. Nejistotu na trhu pak ještě zvýšily nedávné bankroty v odvětví.
Diskuze bývalého guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI Jana Švejnara nad strategiemi České národní banky.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Americká centrální banka (tzv. Fed) opět zvedla základní úrokovou sazbu. Ta nyní dosahuje až na 3,25 procenta a je nejvyšší od finanční krize z roku 2008. Cílem Fedu je co nejrychleji snížit inflaci.
Velkým bankám působícím na českém území meziročně vzrostly zisky o desítky procent. Někteří poslanci proto zvažují zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku, zatímco jiní mají své pochyby.
Jaká by byla inflace kdyby ČNB nezvyšovala úrokové sazby? A co se bude dít na trhu s realitami? Na to odpověděl v rozhovoru pro Radiožurnál odcházejícíc guvernér České národní banky, Jiří Rusnok
Tuzemská bankovní rada dosud byla základnou jestřábů, protože základní úrokovou sazbu zvyšuje už celý rok a prozatím s ní došla skoro k šesti procentům.
Česká národní banka zřejmě přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Její rada by to měla schválit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou.
Naposledy australská centrální banka navýšila úrokové sazby v listopadu 2010. Teď chce jejich navýšením přispět ke snížení míry inflace, která je nejvyšší za posledních 20 let.
Zvýšení úročení je reakcí na další růst úrokových sazeb České národní banky. Ta zvedla úročení spořících účtů na pět procent kvůli rostoucí inflaci, která v březnu vyskočila na 12,7 procenta.
„Musím ale rovnou zdůraznit, že vysoký výnos je vždy spojen s vysokým rizikem. Rodina si musí rozmyslet, jak moc si může dovolit riskovat,“ říká ekonom Pavel Peterka v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta, nejvyšší hodnotu od roku 2008. Důvodem prý je růst inflace.
Levné hypotéky a rekordní boom úvěrů na bydlení končí. Jak jsou banky pojištěné proti případným problém klientů se splácením, popisoval Sadil v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Garantuji vám, že budou sazby zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové...Ta slova jsou naprosto nekompetentní. Používají se pojmy, které nesedí,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
„Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Ivan Bartoš (Piráti) napsal, že ČNB neměla jinou možnost.
Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude centrální banka podle ekonomů pokračovat.