Česká národní banka bude pokračovat v devizových intervencích. Rozhodla o tom dnes její bankovní rada. Kurz měny by se tak měl dál držet kolem 27 korun za euro.
Základní úroková sazba je v Česku na dalším rekordním minimu. Podle většinového očekávání ji dnes snížila Česká národní banka. Sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o 0,2 procentního bodu na 0,05 procenta.
Maďarská centrální banka snížila úrokové sazby z šesti a půl procenta na šest a čtvrt procenta. Ke snížení došlo už potřetí v řadě. I přesto má Maďarsko stále nejvyšší sazby v celé Evropské unii. Většina států včetně Česka je totiž postupně snížila téměř na nulu.
Hypotéky jsou nejlevnější v historii. Průměrná úroková sazba klesla podle údajů Fincentrum Hypoindexu na 3,46 procenta. To je nejnižší hodnota od roku 2003, kdy se ukazatel sleduje.
Ekonomové očekávají, že se Česká národní banka pokusí povzbudit ekonomiku snížením základní úrokové sazby na půl procenta. O změně hlasuje všech sedm členů rady. Pokud o snížení rozhodnou, Česko tak bude mít spolu s Británií nejnižší základní sazbu v Evropské unii.
Americká centrální banka oznámila včera večer po dvoudenním jednání, že nezačne s třetím kolem kvantitativního uvolňování. Potřetí tedy FED už peníze navíc nevytiskne a ekonomiku bude dál podporovat v rámci akce Twist.
Česká ekonomika letos neporoste. Prognóza České národní Banky počítá tento rok se stagnací a příští s růstem o 1,9 procenta. Stagnaci české ekonomiky předpovídá i Evropská komise. ČNB také oznámila, že úrokové sazby ponechává beze změny na historickém minimu 0,75 procenta.
Vedení Evropské centrální banky na svém dnešním zasedání ještě nesníží úrokové sazby. Po jeho skončení by ale mohlo vyslat signál, že má něco podobného opět v plánu. S odvoláním na postupné ochlazování evropské ekonomiky si to myslí část trhu. Někteří experti přitom sázejí na to, že by k dalšímu uvolnění měnové politiky mohlo dojít už v únoru.
Evropská centrální banka rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb. Úrokovou míru snížila o 25 bazických bodů na jedno procento. Sazby jsou tak opět na rekordním minimu. S tímto rozhodnutím už dopředu počítali také analytici. Podle nich podpoří snížení úrokových sazeb likviditu a uklidní ekonomiku před finálním rozhodnutím bruselského summitu.
Evropská centrální banka (ECB) se dnes překvapivě rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Chce tak podpořit hospodářský růst v eurozóně, která se potýká s dluhovou krizí. O dalším nastavení úrokových sazeb dnes jednala i bankovní rada České národní banky (ČNB), tak ale nakonec nechala základní úrokovou sazbu beze změny, tedy na úrovni 0,75 procenta. Trh až doteď čekal na vyjádření obou institucí, které mají vysvětlit, proč vlastně regulátoři rozhodli tak, jak rozhodli.
Dluhovou krizi v eurozóně by podle mnohých politiků i ekonomů mohla vyřešit Evropská centrální banka. V jejím čele vystřídal Ital Mario Draghi dosavadního šéfa, Francouze Jean-Clauda Tricheta. A hned během prvního dne svého mandátu musí řešit prudké vystupňování dluhové krize.
Maďarská centrální banka dnes rozhodne o nastavení měnové politiky na další období. Snížení úrokových sazeb trh nečeká. Signál, že jsou v případě potřeby radní připraveni povzbudit domácí ekonomiku, ale část expertů nevylučuje. To samé pak platí i o dalších centrálních bankách ve střední a východní Evropě.
Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává od loňského května na historickém minimu 0,75 procenta. Rozhodování o úrokových sazbách a měnového zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů rady.
Úrokové sazby se dnes měnit nebudou, hrotící se krize v eurozóně je totiž proti. Myslí si to většina analytiků, které před zasedáním vedení České národní banky oslovila agentura ČTK. Z jejího průzkumu dále vyplývá, že radní navýší sazby podle nichž se řídí úročení komerčních úvěrů nejdříve na konci tohoto roku. Část trhu se pak dokonce domnívá, že se z rekordního dna na úrovni 0,75 procenta odlepí až v roce příštím.
Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o úrokových sazbách. Na jedné straně pomyslných vah rozhodování bude mít signály o inflačních tlacích v českém hospodářství, na druhé misce zpevňující měnu a ne příliš rovnoměrné ekonomické oživení.
Společná evropská měna se pohybuje vůči dolaru v blízkosti patnáctiměsíčního maxima. Včera euro prorazilo hranici 1.45 dolaru za euro. Následně oslabilo těsně pod ní, kde se také udrželo v noci na dnešek. Trhy totiž sázejí na to, že nedávné zvýšení sazeb v eurozóně nebylo letos poslední. Jak přitom varují někteří experti, silné euro může ohrozit nejen předlužené země na periferii eurozóny, ale i růst některých zemí v blízkosti jejího jádra.
Evropská centrální banka v souladu s očekáváním zvýšila o čtvrt procentního bodu úrokové sazby. Rozhodla tak hlavně kvůli obavám z růstu inflace a jejích dopadů na hospodářské oživení v Evropě. Úroky naposledy zvýšila v červenci 2008, tedy těsně před finanční krizí.
Čínská národní banka zvyšuje úrokové sazby. Pokusí se tak snížit objem peněz v ekonomice a tím i inflaci. Ta se na počátku roku kvůli živelným pohromám, které poničily úrodu, podle některých odhadů vyšplhala až na 6 procent.
Euro před dnešním zasedáním rady Evropské centrální banky oslabilo. Koruna si před tím, než zasednou čeští radní, drží včerejší úrovně. Ani od jedné instituce přitom trh neočekává žádné dramatické změny. Sazby, jak se analytici shodují, zůstanou na stávajících úrovních. O to zajímavější bude sledovat, co bankéři řeknou po měnovém zasedání. Kvůli inflaci poháněné rychle rostoucími cenami komodit totiž jak Frankfurt tak i Praha vyslaly signály, že by se sazby mohly zvýšit dříve, než se čekalo.
V mnoha evropských zemích začíná růst inflace. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v prosinci zvýšily o 2,2 procenta a po dvou letech tak poprvé rostly rychleji, než si centrální banka přeje. Britský premiér Cameron před zasedáním bankovní rady připustil, že vzhledem k růstu cen na straně jedné a potřebě podporovat ozdravení ekonomiky na straně druhé má banka před sebou nelehký úkol. To samé platí i o dalších centrálních bankách v Evropě.
Jeden z hlavních hráčů na finančních trzích, Evropská centrální banka, má oznámit zásadní rozhodnutí. Alespoň to od ní čekají investoři. Po zasedání bankovní rady by mohla říct, jestli změní základní úrokové sazby v eurozóně. Možná má v záloze ale i jiná řešení problémů eura.
Peníze uložené na bankovních spořicích účtech vynášejí stále méně. Další bankou která snižuje úročení u tohoto typu konta, je ING. Výnos na spořicím účtu se ode dneška sníží o čtvrt procenta na 1,75 procenta. Banka tento krok zdůvodňuje tím, že sazby na mezibankovním trhu se dlouhodobě drží na historických minimech a oživení ekonomiky stále nepřichází.
ĆNB podle očekávání nezměnila nastavení úrokových sazeb a základní úrokovou sazbu nechala na historicky nejnižší úrovni 0,75 procenta. Současně ale vydala novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá o něco příznivější vývoj české ekonomiky než prognóza minulá.
Česká národní banka (ČNB) dnes bude debatovat o úrokových sazbách. Podle většiny analytiků je ponechá beze změny a pouze slovně zaútočí na sílu koruny. Právě ta totiž v posledních dnech prudce posiluje. Podle vrchního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory by mohla do konce roku posílit dokonce na 24 korun za euro.
Evropská centrální banka (ECB) dnes zřejmě podrží klíčovou úrokovou sazbu, za níž půjčuje komerčním bankám peníze, na úrovni jednoho procenta. Shoduje se na tom alespoň většina ekonomů oslovených agenturou AP.
Bankovní rada České národní banky dnes na svém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Ta tak zůstává na historickém minimu 0,75 procenta.
