CERN je rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová. Mezi nimi jsou například world wide web či supravodivé kabely.
„Stále hledáme novou fyziku, která by vysvětlila otevřené otázky dnešní částicové vědy, například pátrání po temné hmotě, anebo asymetrie hmoty a antihmoty v našem vesmíru,“ popisuje Gianottová.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
„Jde skutečně o unikátně zachovaný kus trilobita. Doposud je jediný známý na světě, který je takto zachovaný,“ vysvětluje paleontoložka Valéria Vaškaninová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jediná žena v mužském vědeckém kolektivu, ve kterém jsou lidé ze vzájemně nepřátelských zemí. Tak vypadá práce Gihan Kamelové v jordánském urychlovači SESAME.
Nyní bude trvat šest až osm týdnů, než stroj poběží na plné obrátky. Pak se v něm opět budou odehrávat protonové srážky, které mají poskytnout poznatky o základních zákonech vesmíru.
Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků od vodíku až po uran a antiprotonů až téměř na rychlost světla a simulovat jejich náraz s jiným atomovým jádrem.
O stáž se můžou ucházet zájemci ze všech typů studia - bakalářského, magisterského i doktorského. A to nejen v technických oborech, jako je třeba aplikovaná fyzika, IT nebo strojírenství.